Listopad 2016

PO NÁS? POTOPA?

28. listopadu 2016 v 21:38 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Inu, těžko se odhaduje, co bude nebo nebude "after all this time". Před dvaceti tisíci lety by na stejnou otázku uměl Homo Sapiens Sapiens odpovědět asi velmi podobně. Navíc si troufám říct, že průměrná výkonnost mozku stejně ani neumí takovou otázku adekvátně zprocesovat. ;)

A jestli to všechno za minutu skončí, nebo budeme fungovat dalších sto tisíc let je mi fuk. Protože to už pak nebudou (možná) ani kopřivy a já (zřejmě) ztratím inspiraci ke psaní.
V každém případě první výroba nových sérií nových výrobků, která proběhla v minulém týdnu byla pečlivě připravena a proto dopadla tak, jak dopadla. Tedy, pro upřesnění, dopadla tak, že zítra proběhne výroba druhá. Dokonce ani šéf nenervničil. :D

Lidičky si jednotlivé pracovní úkony rychle "ochytali" a plán výroby byl z velké části splněn. Já vím, já vím. Zní to děsně normativně, ale čísla jsou čísla, jak v produkci, tak v obchodě i na výplatní pásce. No, ne??? :)

Některé mašinky nejdřív trochu trucovaly, ale pak se rozjely a vydržely. Některé mašinky budou potřebovat pár technických úprav, ale nejsou to žádné neodstranitelné nedostatky. Takže to vidím před Vánocemi na lahvinku sektu...
Horší bylo spíš to, co následovalo po té první výrobě. Všechno spočítat, a to do koruny a do gramu, aby se vědělo, kolik čeho už pro zákazníky máme, kolik čeho zbývá do další výroby a co naopak schází a je potřeba nakoupit, zajistit.
Zatím to klape a věřím, že i druhá výroba se kolegům vydaří! Navíc jim to všem v těch bílých potravinářských mundůrech s netex čapkami na hlavách móóóc sekne! :P

Ta už se obejde beze mě, my s Maiou totiž musíme začít chystat "Vánoční zásilky" pro obchodní partnery, pro skalní fanoušky a podporovatele našeho projektu. Sice balíčky budou odcházet až za 14 dní a některé až v předvánočním týdnu, ale když do toho započítám ještě několik hromádek dalších povinností, které souvisí s dalšími novými výrobky plánovanými na leden, tak mi z toho jde až hlava kolem. :)

Takže přemýšlím, jestli by fakt nebyla lepší ta potopa, ať je po nás a věčný klid after all this time. :D

Váš Felix




JEN SRDCE? ASI I DUŠE.

21. listopadu 2016 v 21:36 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Ehm. Kdysi, za krále Klacíka (jak říkával náš matikář) jsem neměl ani potuchy, jak může profese člověka přetvořit k obrazu a ku prospěchu svému.
Našeho šéfa znám už pár let, ještě jsem byl ucho, když jsem ho poznal. Pár let jsme se taky neviděli. Srdce mu určitě pod jeho žebry bušívalo měkce, to jak pumpovalo do celého těla lásku a krev.

A pak, světe div se, jednoho dne přikvačil zpátky. Srdce mu určitě buší pod těmi jeho žebry stále ve stejném rytmu, zdravě a bodře. Jen ten zvuk je nějaký jiný. Možná se mi to zdá, ale po těch letech v průmyslovém provozu při práci s technologiemi a stroji získalo to jeho srdíčko jinou barvu buchotu. Řekl bych, že buší, jako by skutečně bylo z kovu, nebo aspoň jako by do celého toho těla pumpovalo tu lásku, ale s ní ne krev, nýbrž kousky všech těch strojů, co mu už prošly pod rukama. Takže bych tam určitě naposlouchal kousky závitových tyčí, části ventilů, zlomy uzavíracích pantů autoklávů, štěpy hřídelí míchadel a kdoví co ještě. :)))

A potvrzení tvrzení? Chmmm, zítranás čeká ten dlouho očekávaný a připravovaný start nové výroby. Běhá mi z toho mráz po chlupech stojících na husí kůži. Se šéfem bude totiž k nevydržení, bude protiva, bez kompromisu, přestávky stopované na minuty, dozor jakosti výroby se mi ani nechce komentovat. Nesnáším spouštění provozu. Vždycky se musejí vychytat ty první, no, mouchy. A to je stresu plný kufr. :/

Chtěl jsem se z toho vykecat, že jsem svůj úkol s designem a s etiketami splnil. To mi bylo rázně zamítnuto se slovy, že teď si mám pohlídat, jestli je budou holky na lince správně lepit. Etiketovačku nám totiž ještě šéf nesplašil, takže první adjustace etiket bude "r.u.". Jistěže, Felix se přidá taky! :@

Váš Felix

P.S. A tohle všechno se zítra musíme naučit správně ovládat:



ORBIS PICTUS

14. listopadu 2016 v 20:49 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ještě před několika týdny byla u nás debata o tak dynamickém zrychlení růstu takřka tabu. Pak se začaly objevovat dokončené nové výtvory od všech kolegů z našich projektových týmů, ať už umělecké, nebo praktické a každičký pracovní úkon se nám plnil s lehkostí poletujícího prachového peříčka a původní tabu se změnilo v úplně jiné.

Dnes by nikomu ani na mysl nepřišlo, že by "náš vlak" mohl vykolejit. Inu, zdá se, že co může být tabu den první, tak dnem druhým už být nemusí a naopak. Ať už je tím tabu cokoliv!

A tak jen doplňuji orbis pictus...

Váš Felix


...JO, VÍM KDO (CO)

8. listopadu 2016 v 2:00 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ještě jsem v podniku nezažil takovou nervozitu a takový zvláštní druh napětí. A dokonce vím, kdo a co za to může!

Máme novou členku týmu, Vendy. Vendy začala pracovat jako projektový operátor pro FIT & BEAUTY program. Zajímavé stvoření, ta Vendy. Samozřejmě, jak to bývá, první dojem, v mysli se tvoří nálepky a předsudky. Nicméně přestože s námi je teprve od 1.listopadu, při čemž na ostro až od 2., tak za ty 3 dny nezačala "smrdět jako ryba" (nová kolegyňka prosím, promine ;)))). Naopak, je to malý živlík (zdrobnělina od živlu). Je sice svérázná, ty její ohrnuté manžety na nohavicích a vysoké šněrovací boty někomu k chuti nemusí přijít, ale má příjemný hlas, je neskutečně zvídavá, neurotransmitery jí v mozkových synapsích jen kypí a zmákne i našeho lamače dívčích srdcí Matta! :D
Za chvíli se určitě "oťuká" a pojede jak lokomotiva. Bezesporu je pro nás vítanou pomocí...

Já s Fredem a s Alou jsme vyrazili z laboratoře s prvními prototypy k novému projektu NEMO DOBROTY, který jsem Vám minule zmínil. A je to hned čtyřlístek! Ovšem, hned všichni začali naše dítka okoukávat, očuchávat, olizovat a ocucávat. Bylo pár připomínek a bez toho to nejde, protože nikdo nemá patent na mozek, že ne?! Nové produktíky se hned zkoušely i o přestávce v praxi v naší minikuchyňce. Vařilo se, smažilo se, sladilo se, solilo se, kyselilo se :D
A hlavně to nebylo vůbec špatné, tudíž mě zase čekají galeje s etiketami, fotkami a tak dál, bla bla bla... :@

A to nejlepší na konec. Ještě teď mám tik v oku. Teď nevím... V pravém? V levém? Počkat. Hmmm, tiká to v obou. :( Prováděli jsme tak zvané I-N-V-E-N-T-U-R-Y. Inventura. Zní to jako nějaký chirurgický zákrok, při kterém vám pán v bílém plášti odněkud z vašeho milovaného tělíčka ostrým nástrojem chce odstranit něco, o co nechcete přijít. Před pár lety, když jsem dělal brigádně ve skladu jako manipulant, tak vedoucí skladu vždycky při inventurách strašně řval na všechny kolem a že si to prý nikdo neumí představit a kdesi a cosi a my se ho v těch okamžicích báli, ale jinak byl vpoho. Nuže v minulém týdnu jsem poprvé zažil masakrální inventury u nás. Sice obaly, polotovary, výrobky a suroviny počítají kolegové na svých odděleních pravidelně, ale v minulém týdnu byla úplně jiná situace.

Sjednocovala se skladová oddělení, (skoro) všechno se stěhovalo, některá skladová oddělení se rušila, dělal se zgruntu pořádek ve skladních kartách a Maia účetně všechno oceňovala nebo přeceňovala, nebo odepisovala, nebo převáděla mezi skladová oddělení. Jí samotné pak ještě zbývalo provést inventury závazků a pohledávek a pod. Bez toho by to konec konců nešlo. Navíc teď, když se šéf připravuje na založení nové obchodní společnosti.

Váš Felix