V ROCE 1..5

22. srpna 2016 v 21:52 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Hned ráno, před cestou do práce jsem neudržel zvědavost a v prohlížeči zadal "blog.cz".
Ve spěchu roluju a zastavuju se na místě, které jsem hledal. Po přečtení dvou slov bylo prioritou číslo jedna ta slova nezapomenout, protože mi bylo hned jasné, že vypátrat v té změti bílkovin ukrývajících se v lebce pvrní vzpomínku bude "ouha" náročné.

Zaklapnul jsem PC a bleskurychle ke dveřím od bytu. Za pár desítek sekund jede MHD a u mě na poslední konečné zastávce nejezdí MHD každé 3 minuty... Celý den jsem si na tu důležitost ani na zlomek sekundy nevzpomněl. Až když jsem se k večeru vracel domů, sednul jsem na sedačku zpáteční MHD linky, chvíli utíkal myšlenkami všude možně i nemožně, přečetl jsem si 2 nebo 3 statě ve školících skryptech z práce, zavřel je a zašoupnul do PC-baťohu. A teprve až teď se znovu vyhoupla ty dvě slova.

Zavřel jsem oči a začal se vracet ke vzpomínkám z raného dětství, až jsem byl překvapený, jak velká řada se mi postupně vybavila. Když jsem si byl asi za dvacet minut (soudě podle zastávek) jistý, že víc jich už asi nevydoluju, začal jsem dumat nad jejich chronologií.
Až jsem se od smaženého bramboráku v okénku rychlého občerstvení na třídě Milady Horákové, dostal přes paní Boubínovou z pošty (máminu černovlasou známou), do plísní vonícího sklepa "činžáku" ve velkoměstě (tam jsme měly uskladněné brambory a jablka).
Ze sklepa mě přenesly "exprespohádky" (máma mi je povídala cestou do mateřské školky) do zahrádkářské kolonie. Tam jsem pod starou meruňkou vykopal v kousku země zahrabaný, snad několik desítek let starý flakon. A odtud už přišla snad ta vytoužená nejprvnější vzpomínka.
Byli jsme s mamkou v zahradní chatě sympatického, veselého pána a já jsem dostal v horkém letním dni sklenici úžasně chutnající limonády nebo vody se sirupem. Doteď vidím její barvu a cítím její chuť na jazyku. Velmi zvláštní. Popíjel jsem ji hóóóodně pomalu. Nedokážu říc jak dlouho. Vždycky jsem srknul a hurá. Běhal jsem při tom okolo chaty po zahradě. A jsem si nabeton jistý, že můj brácha v období této vzpomínky kyslík pozemský nedýchal, to až tak za přibližně 9 měsíců. A protože je mladší o 3 roky a 10 měsíců, byly mi tehdy čerstvě 3 roky! ;)

Teď přemýšlím, proč jsem na tak neuvěřitelně dobrodružnou záležitost nemylsel i přes den.
Pche! To se řekne, když na vás na pondělní poradě šéf vyhrkne týdenní plán "papírové" a "lopatové" práce a strčí vám do rukou navíc školící skrypta "Kreativní analýza".
Já vím, já vím, já vím, šéfe. Sezóna končí v říjnu, ale pak máme Vánoční prodeje, potom předjarní přípravy na pěstitelskou sezónu, pak jarní návštěvy zákazníků a nová sklizňová sezóna a ... kolo, kolo mlýnský... :@

Ikdyž musím přiznat, že relax a odpočinek máme dokonce nařízený. Vždycky v krátkém, několikadenním mezitermínovém období. :D
Teda, úlevy teď máme i ve výrobě. S novým přírůstkem. Jmenuje se Adolf Koppitz, je z Olbersdorfu a je to náš nový pomocník. Průmyslová řezačka na naše suroviny. Co by trvalo desítky hodin, je hotové za 2, takže produkce se už klidně může plánovat v tunách :). Díky, šéfe! P.S: Dal jste si trošičku na čas. ;)

Váš Felix


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 29. srpna 2016 v 21:27 | Reagovat

Zní to, jako milé vzpomínání. Chvála tématům týdne...

2 Felix Felix | 29. srpna 2016 v 21:39 | Reagovat

[1]: Jen jsem byl sám zvědavý, jak hluboko se dostanu při pátrání pamětí 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama