LOVE ME TOO!

4. července 2016 v 22:52 | Felix |  NEMOFIT.CZ
"Chovej se s-l-u-š-n-ě!" Slýchává člověk od malička od prarodičů, rodičů a jiných příbuzných. Kromě toho to slyší nejen na svou adresu, ale i na adresu ostatních svých vrstevníků... A později si začne člověk všímat, jak se všichni "chovají strašně slušně" a mimo dosah očí druhého mu skoro nemůžou přijít na jméno.

A víte co? V mé profesi se setkávám s lidmi denně a denně už od střední školy. A to pomíjím fakt, že jsme s rodiči neustále někde brouzdali za více či méně příbuznými, přáteli a známými od útlého věku.
Potom projedete pár velkých měst, navštívíte pár velkých i malých zemí vzdálených od sebe pár tisíckovek kliometrů, pak pracujete ve velkoměstě, posléze zase na venkově, později v malém městě. Jednáte s primátory, s ministry, s řediteli a majiteli velkých podniků, s vysoce postavenými vedoucími úřadů, s odbornými institucemi a vědeckými pracovišti, ale také pracujete s operátory ve výrobě, řidiči vysokozdvižných vozíků, zahradníky, brusiči, údržbáři, pomocným zdravotním personálem, skladníky, obchodními zástupci, šoféry. A i s lidmi dlouhodobě nezaměstnanými, nemocnými. Máte tu čest s dětmi, puberťáky, brigádníky, dospělými lidmi v produktivním věku ale i s lidmi v penzi nebo na sklonku živontí pouti.

A jak tak léta běží, začnte si uvědomovat, že ta věta, co Vám vtloukali do hlavy (Chovej se slušně!) nemusí být jen dogma nebo společenská povinnost. Protože zjistíte, že Vaše vlastní manýry a zlozvyky se pramálo liší od těch manýr a zlozvyků jiných lidských bytostí napříč celou pospolitostí lidskou.
A jak se tak dostáváte hlouběji a hlouběji v občasných myšlenkách k tomu pokynu "Chovej se slušně!" a prodíráte se pokaždé novou vrstvou vjemů v mozku uložených, dostává ten pokyn naprosto nový rozměr.
Zjistíte, že se vůbec nemusíte "CHOVAT" slušně, že úplně stačí, když "JSTE" k bytostem, které vás denně obklopují úplně stejní, přirození, jako k sobě.

Už pradávno jsem se zamyslel nad jedním experimentem a musel jsem se od plic zasmát, když jsem to sám zkusil :D

Tak si představte, jakou diagnózu by Vám psychiatr stanovil, kdybyste měli v chodbě pověšená 2 zrcadla, aby na sebe ta zrcadla "neviděla".
Tak a teď kamera na zrcadlo 1 a druhá kamera na zrcadlo 2...
Jdu k prvnímu zrcadlu. Široký úsměv řka: "Ahóój, rád tě vidím, jak je..."
Po rozloučení s prvním zrcadlem se odebírám k druhému a povídám s potměšilým obličejem a gesty: "To je ale pošuk, furt je vysmátej jak lečo."
A prohodil jsem takhle ještě pár vět s různou mimikou a gestikulací do jednoho a do druhého zrcadla.
Tak a teď si pouštím ta dvě videa natočená na 2 zrcadlech a zjišťuji, že do Gluma z Pána prstenů nemám moc daleko...

A protože jsem již dááávno bytostně přesvědčen o tom, že všichni jsme si rovni (každý v něčem vyniká a v něčem zaostává), nepotřebuji se tudíž zásobovat ani žádnými falešnými úsměvy ani slovy ani ničím jiným, protože vše co protistraně sdělím nebo s ní sdílím vychází z těch "nejupřímnějších hlubin empatického sektoru duše" ;)

No, řekněte, jak jinak bych mohl na příklad u nás ve firmě chtít dostat nejrpofesionálnější možnou zpětnou vazbu od kolegů, nebo od šéfa? Šlo by to snad jinak? No, šlo?
Já, když mám na starosti všemožné designové úpravy, inovace, zkoušky, testy, komunikaci se zákazníky atd, tak přece potřebuju vědět co dělám blbě, ale taky co dělám dobře! Bez překážek typu sympatie a nesympatie, bez podlézání, bez agresivity, bez apatie.
Vezměte si, jak těžko to jde byť jen mezi párem lidí. Natož jak to může jít v celé firmě? :D
Ale u nás máme supr lidi a ikdyž si TAKY lezem někdy na nervy nebo se poškorpíme, za chvilku je po bouři a už se zas plácáme po ramenou a díváme se na sebe veselýma očima.

Jak jinak bychom mohli vyrábět něco pro lidi??? No, ne?

Váš Felix

P.S. Nebo, že by to bylo, ksakru, tím kopřivovým čajem???



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paralela Paralela | E-mail | Web | 5. července 2016 v 11:15 | Reagovat

No vidíš, ze začátku to vypadalo jak výchovný článeka a nakonec taková pravda. Jo, je to těžký pro spoustu lidí - naučit se přijmou, že něco dělám špatně a pak to změnit a ne se jen urazit. Ale když to jde, je to super. Moje práce je úplně jiná a přesto v tomhle stejná. Taky děláme "něco pro lidi". A občas mám tým pár lidí, který se nezná a za noc musí společně vytvořit něco, co se bude líbit lidem. A mě právě připadá super, když lidi říkají "ne, tohle je blbý"....člověk by na to třeba i došel sám, ale trvalo by to mnohem déle. Je skvělý dělat sám za sebe, ale ještě lepší je, když najdeš lidi, který to chtějí taky.
A dvě zrcadla? Ani se tím nechci strašit :)

2 womm womm | E-mail | Web | 5. července 2016 v 18:31 | Reagovat

Na žihľavový čaj si dávaj bacha! :D

3 Felix Felix | Web | 5. července 2016 v 22:34 | Reagovat

[2]: Tu třetí větu odzadu absolutně sdílím!!! Když najdeš je komplikace, ale není to ztracené ;)

4 Felix Felix | Web | 5. července 2016 v 22:35 | Reagovat

[2]: No to dám :D To se neboj! "FIT kúra je daná a nic se nesmí přehánět...

5 Felix Felix | Web | 5. července 2016 v 22:36 | Reagovat

[1]: Tu třetí větu odzadu absolutně sdílím!!! Když najdeš je komplikace, ale není to ztracené ;)

6 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 28. července 2016 v 14:30 | Reagovat

Přesně tak :)
Navíc věta "Chovej se slušně" nemá absolutně žádný účinek... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama