KALBE A 30 TISÍC ŽIHADEL

23. května 2016 v 22:41 | Felix |  NEMOFIT.CZ
S farmářským rotweilerem jménem Bak není žádná nuda! To rozhodně ne. Denně pečlivě sleduje, co se na "jeho" dvoře děje.

Na jeho pomyslné soupise "Seznam věcí, které mám dnes udělat" nikdy nechybí:

- ochutnat čerstvé telecí hovínko,
- sledovat kohouta na hnojišti a sežrat dřív než on, to co najde, hned jakmile to najde,
- stihnout sežrat co nejvíce králičích bobků, než stihne farmářka zavřít při poklízení dvířka,
- pořádně štěkat při vyvádění koní na pastvu a potahat je za žíně na ohonu,
- čerstvou močí "označkovat" všechno, co je na dvoře moje (takže všechno),
- ukrást a sežrat aspoň jednu mrkev a suchý rohlík pro králíky,
- stihnout zhltnout aspoň hrst šrotu připraveného pro kravku, než jí to všecko dají,
- ochutnat seno z toho nově přivezeného balíku, než ho všecko zkrmí přežvýkavcům,
- osázet nádvoří farmy několika hezkými hromádkami směsi všeho, co jsem předtím sežral.

Získal tedy ode mě přezdívku "KALBE", to je německy tele. Přezdívka odpovídá jeho velikosti a rozumové kapacitě. A začal na tu přezdívku i slyšet. Někdy bych o něj přerazil násadu od krumpáče, někdy bych ale z jeho vylomenin puknul smíchy. V každém případě je to zasloužený příslušník farmy a bez něj by to nebylo ono.

Kalbe taky sleduje, co se na "jeho" farmě děje. Nechybí u žádné novinky, kterou si buď musí označkovat, nebo aspoň očuchat, pokud existuje pro značkování nějaká překážka. Například Kalbe ví, že já se zaťatou pěstí a dobře směrovanou ránou a on s jeho zuby a stiskem jsme soupeři relativně vyrovnaní. Oba jsme měli tu čest soupeřovu reakci zakusit. Nebylo vítězů ani poražených. Občas jeden na druhého zavrčíme, aby bylo jasno..., ale jinak jsme O.K.

Kalbe už taky zažil velmi nemilou zkušenost s elektrickým ohradníkem. Náhodou strčil do smyčky, kterou procházel proud, celou svojí uslintanou hubu. Ajajaj, to bylo naříkání! :D

A poslední nemilostná avantýra ho potakala nedávno, když jsem usazoval oddělek včel. Samozřejmě, Kalbe u toho nesměl chybět. Bylo to večer, přišel k úlu zepředu, včely už nelétaly.

Výměna pohledů. Jeho pohled na mě, "Co to je?" a můj pohled na něj, "To bych ti neradil!" Pro tu chvíli mu to stačilo, úl očichal a elegantně odkráčel.

Druhý den jsem byl pryč.

Třetí den jsem přišel, předpokládal jsem, že úl bude "označkovaný". Ale nebyl. A Kalbe ani nedotíral, když jsem včely kontroloval. Bylo mi to trošičku podivné, ale ve shonu všedního dne jsem této minipodivnosti nevěnoval pozornost a ta se rozplynula. Ale když ani po týdnu se okolo úlu neochomítal, nedalo mi to a zavolal jsem ho "k asistenci". A ejhle, jeho zvědavost nebyla tak silná, jako obvykle a k úlu se přibližoval opatrně, zezadu, nikoliv zepředu. Říkal jsem si, v tom je nějaký háček. A byl.

On totiž, ta potvora černá, jak mi bylo sděleno kolegou se okolo úlu ochomítal hned druhý den ráno za bůhvíjakým účelem. Přišel, očichal česno (vchod do úlu) a jak se nešikovně obracel svým ctěným pozadím s tupýrovaným ocasem a jak s ním zavrtěl, zašťoural jím přímo na kraji úlu a bleskurychlá reakce úlových strážkyň mu projevila patřičnou "zpětnou vazbu". Počítám, že víc než 30 jich neschytal, ale při představě, že v úlu jich v ten moment bylo asi tak 30 tisíc...

Poté se u úlu týden neukázal a když se odvážil (po mém pozvání), tak šel za mnou, opatrně, zezadu. Prdelka ho asi pěkně štípala, podobně, jako ta uslintaná huba v jeho předchozím dobrodružství s elektrickým ohradníkem.

Jo, tak si říkám, jaké minulé životy se musely poskládat v řadě za sebou, aby se vešly do dušičky Kalbeho se vší jeho omezenou rozumovou kapacitou, ale zároveň se vší jeho urputnou službou na farmě v rámci jeho dovedností, s jeho zvědavostí a s jeho multižravostí. Jsem si téměř na 100% jistý, že příště z něj bude masožravá rostlina.

Hezký týden :)

Felix


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama