TEN ENTUZIASMUS SE MUSÍ ZAŽÍT

9. dubna 2016 v 20:11 | Felix
Neznám nikoho, kdo by nebyl pro něco "božsky nadšen", ať již krátce a bouřlivě, nebo bez exploze po dlouhou dobu až trvale.

Ten "zápal" například někdy závidím našemu šéfovi. Je božsky nadšen propast - nepropast, kláda - nekláda, jako posedlý. Prostě vidí to své "světlo na konci tunelu" a žene si to indiánským krokem. Chvilku běží, chvilku jde, občas zaství k vydechnutí a k aktivaci nových sil. Když ho s kolegy pozorujeme, je někdy vidět, jakoby mu na pár okamžiků to jeho nadšení zmizelo, nebo jako by se mu v mlze ztratili motiv i stimul. To se vykašle na rozdělanou práci a jde dělat něco úplně jiného. A když se k té rozdělané práci vrátí, znovu z něj ten jeho z-a-t-r-a-c-e-n-ý entuziasmus září.

Táhne nás to. Táhne nás to společně s ním k tomu, abychom neházeli flintu do žita, ikdyž zrovna nemáme můzu pro kreativní práci, ikdyž zrovna nemáme chuť spouštět novou výrobu, ikdyž se nám nechce dělat měsíční uzávěrku, ikdyž se nám nechce dělat inventury, ikdyž máme sto chutí po přestávce vypnout stroje bez sanitace, podržet 5 sekund zeleně svítící knoflíky kancelářské techniky, nastavit telefony do režimu off-line a buchnout sebou na sofu a už nic nedělat.

Když pracujete v prostředí neustálého zlepšování, musíte permanentně něco analyzovat, vyhodnocovat, nastavovat a přenastavovat a zároveň to všechno držet v řízeném nepřervaném chodu. A musíte se rozhodovat dynamicky, efektivně, každým okamžikem, precizně a taky citlivě. Leze to na nervy..., no spíš na mozek.

No a když se zrovna tak krásně užíráte tím, že už zas něco zlepšujete s vědomím, že jakmile to doděláte, bude na vás čekat další, zcela odlišný úkol, tak byste nejraději otevřeli dokořán okno (bez ohledu na ty všechny zatracený kytky, co na tom přitroublým parapetu sedí jak buchty na pekáči) a zařvali na ulici "ÁÁÁÁÁÁÁÁ" až by vám hlasivky praskly.

A do toho přijde šéf s dokonale veselou grimasou a absolutně vřelým úsměvem, bodrým hlasem a přátelsky otevřenou náručí (v jedné ruce nějaké papíry a ve druhé igelitový sáček s něčím uvnitř) a zvolá heroicky a neostýchavě do celého open-spacu pro nás naprosto nepchopitelnou věc: "KONEČNĚ MÁME DALŠÍ STŘÍPEK DO MOZAIKY!!!". Je to slyšet až do výroby, takže přiběhnou i Fred a Ala.

Co byste na to chtěli říct? Ten jeho entuziasmus je tak infekční, že se okolo něj samozřejmě zvědavě všichni seběhnem a čekáme, co nám ukáže a poví.

Světe div se, ale na svá pracovní místa se vždcky, ALE VŽDYCKY, vracíme pozitivně nabití a povinnosti nějak rychleji ubíhají a jako mávnutím kouzelného proutku nás práce zase začne bavit a radovat. V 16.století by ho určitě upálili za čarodejnictví :D

Jednou jsme seděli s Mattem u longdrinku a určitě jsme přišli na příčinu. Doznali jsme, že nic jiného v tom nemůže absolutně být. Je v tom to naše zatracené HNOJÍTKO NEMO!

Felix

redakce.nemoproducts@gmail.com
facebook.com/nemoproducts
nemoproducts.com
nemoshop.eu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Viděli jste již Hnojítko Nemo v akci?

ano 36.4% (8)
ne 22.7% (5)
slyšel/a jsem o něm 13.6% (3)
zahlédnul/a jsem ho 27.3% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama