Duben 2016

PŘES LANOVÝ MOST VE VICHŘICI

25. dubna 2016 v 22:03 | Felix
Je za námi více než měsíc kalendářního jara, ovocné stromy jsou ve vrcholu květu, netrpěliví pěstitelé tráví dny na zahrádkách. Ti co nemají zahrádky a mají plné parapety a balkóny kdovíčeho, tak samozřejmě tráví alespoň několik minut nebo desítek minut opečováváním svých parapetových miláčků.

Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh Flóra Olomouc nám skončil, po měsíci přívětivého počasí nám meteorologové hlásí několikadenní návrat zimy. No, koneckonců je přece Apríl.

I v prudkém víru posledních dní jsme přešli další lanový most na cestě kupředu a opět se nám povedlo nespadnou do propasti pochyb, že jdeme cestou správnou. To vše díky vám!

Podařilo se nám do našeho e-shopu doplnit nejvybranější semínka pro pěstování v našem (NEJEN)RAJČATPYTLI. Extra zajímavé, avšak méně frekventované pěstební artikly se nám povedlo doplnit i o pár odkazů na recepty, které jsme i zkoušeli a pochutnali si na nich, takže můžeme doporučit. Určitě se nechte nalákat!

Balkónové plodiny, které jsme trpělivě (i netrpělivě) a poklidně (i bouřlivě) vybírali jsou všechny vhodné pro pěstování v našem RAJČATPYTLI a to zejména (ale nikoliv pouze) na balkónech a terasách ap. A tak si budete moct pochutnat na originálním býčím srdci, nebo na cocktajlových rajčátkách i na nakládané jablíčkové paprice, nebo na superšťavnaté kapii, nebo výživném dušeném lilku, smažené okře, nebo slaďoulinkém pepinu či navinulé mochyni. Už teď mě berou choutky. Ještě je pořád čas začít od semínka a na podzim RAJČATPYTLEM chránit rostlinkám mikroklima pro plné a bohaté dozrávání v prodloužné sezóně. :)

V minulém vydání jsem Vám sliboval malé okořenění. Tak tady je...
Náš "drzý" mladý (ale velmi odpovědný a schopný :) referent odbytu přinesl nedávno vyřízenou objednávku se slovy: "Další objednávka na ten SRAČEKPYTEL je vyřízená!" (dámy prominou) Za těmito slovy následovala asi jedna sekunda ticha, všichni jsme se na sebe podívali a málem jsme pukli smíchy. Když on to říkal tak láskyplně... A navíc, přecejen je to výrobek vyprodukovaný z čistého hovězího trusu bez slámy, takže se dá bez nadsázky říct, že říkal jen fakta. Ovšem tou svojí hantýrkou, kterou nás dokonale obveselil.

Tak, ať vám to roste, těšte se na další novinky NemoShop-FriendShop :)

Felix
www.nemoshop.eu

JAKO SINUSOIDA

17. dubna 2016 v 6:54 | Felix
Hlavu vzhůru! Svěsit! Vzhůru! Svěsit! Vzhůru! Svěsit! Přísné pokyny střídavě doléhajících pobídek a strastí.
A když by mě ještě vystřelili z děla při tom zvedání hlavy vzhůru a jejím opětném svěšování, tak by to kmitání hlavy po trajektorii připomínalo z dálky divákům sinusoidu, nebo něco podobného.

Ale když se každodenně probírám mými rostlinkami, kterými mám přecpané snad všechny parapety, tak jim závidím to, jak mě neúnavně obdarovávají svým nehasnoucím úsměvem. Vždycky si (z těch jedlých) kousek uštípnu a jsem rád, že mi to odpouštějí. :) Jakoby se mi chtěly odměnit za něco, ikdyž vůbec nemám tušení za co.

A tak jsem si včera nasekal do polévky trochu bršlice, onehdy jsem do smažených vajíček přidal nasekanou nať kopřivy, nedávno jsem si zase pochutnával na medvědím českeku, který jsem přikusoval ke chlebu s paštikou. Sem, tam se píchnu o nějakého toho zeleného bodlináče při tom laskání se s ním a jindy zas obdivuji týdny kvetoucí "vánoční kaktus", který mámě s použitím Hojítka Nemo Bez solí konečně vykvetl :)

No a protože další měsíc utekl jako voda, dokrmuji mé parapetové mazlíčky troškou Aminky, ať mi povyskočí! :)

Musím vám povědět historku s naším Rajčatpytlem. Myslel jsem, že puknu smíchy. Inu, "ta dnešní mládež". :D
Tak za týden se těšte!

Váš Felix

facebook.com/nemoproducts

TEN ENTUZIASMUS SE MUSÍ ZAŽÍT

9. dubna 2016 v 20:11 | Felix
Neznám nikoho, kdo by nebyl pro něco "božsky nadšen", ať již krátce a bouřlivě, nebo bez exploze po dlouhou dobu až trvale.

Ten "zápal" například někdy závidím našemu šéfovi. Je božsky nadšen propast - nepropast, kláda - nekláda, jako posedlý. Prostě vidí to své "světlo na konci tunelu" a žene si to indiánským krokem. Chvilku běží, chvilku jde, občas zaství k vydechnutí a k aktivaci nových sil. Když ho s kolegy pozorujeme, je někdy vidět, jakoby mu na pár okamžiků to jeho nadšení zmizelo, nebo jako by se mu v mlze ztratili motiv i stimul. To se vykašle na rozdělanou práci a jde dělat něco úplně jiného. A když se k té rozdělané práci vrátí, znovu z něj ten jeho z-a-t-r-a-c-e-n-ý entuziasmus září.

Táhne nás to. Táhne nás to společně s ním k tomu, abychom neházeli flintu do žita, ikdyž zrovna nemáme můzu pro kreativní práci, ikdyž zrovna nemáme chuť spouštět novou výrobu, ikdyž se nám nechce dělat měsíční uzávěrku, ikdyž se nám nechce dělat inventury, ikdyž máme sto chutí po přestávce vypnout stroje bez sanitace, podržet 5 sekund zeleně svítící knoflíky kancelářské techniky, nastavit telefony do režimu off-line a buchnout sebou na sofu a už nic nedělat.

Když pracujete v prostředí neustálého zlepšování, musíte permanentně něco analyzovat, vyhodnocovat, nastavovat a přenastavovat a zároveň to všechno držet v řízeném nepřervaném chodu. A musíte se rozhodovat dynamicky, efektivně, každým okamžikem, precizně a taky citlivě. Leze to na nervy..., no spíš na mozek.

No a když se zrovna tak krásně užíráte tím, že už zas něco zlepšujete s vědomím, že jakmile to doděláte, bude na vás čekat další, zcela odlišný úkol, tak byste nejraději otevřeli dokořán okno (bez ohledu na ty všechny zatracený kytky, co na tom přitroublým parapetu sedí jak buchty na pekáči) a zařvali na ulici "ÁÁÁÁÁÁÁÁ" až by vám hlasivky praskly.

A do toho přijde šéf s dokonale veselou grimasou a absolutně vřelým úsměvem, bodrým hlasem a přátelsky otevřenou náručí (v jedné ruce nějaké papíry a ve druhé igelitový sáček s něčím uvnitř) a zvolá heroicky a neostýchavě do celého open-spacu pro nás naprosto nepchopitelnou věc: "KONEČNĚ MÁME DALŠÍ STŘÍPEK DO MOZAIKY!!!". Je to slyšet až do výroby, takže přiběhnou i Fred a Ala.

Co byste na to chtěli říct? Ten jeho entuziasmus je tak infekční, že se okolo něj samozřejmě zvědavě všichni seběhnem a čekáme, co nám ukáže a poví.

Světe div se, ale na svá pracovní místa se vždcky, ALE VŽDYCKY, vracíme pozitivně nabití a povinnosti nějak rychleji ubíhají a jako mávnutím kouzelného proutku nás práce zase začne bavit a radovat. V 16.století by ho určitě upálili za čarodejnictví :D

Jednou jsme seděli s Mattem u longdrinku a určitě jsme přišli na příčinu. Doznali jsme, že nic jiného v tom nemůže absolutně být. Je v tom to naše zatracené HNOJÍTKO NEMO!

Felix

redakce.nemoproducts@gmail.com
facebook.com/nemoproducts
nemoproducts.com
nemoshop.eu