KDYBY PES NESR..

Včera v 20:46 | Felix |  AGRONEMO.CZ
...tak by doběhl dál! Snažil se mi "vtlouct" do hlavy strýc vyždycky, když se okolo mě děl nějaký průšvih a já použil k obhajobě podmiňovací způsob ve snaze nastavší situaci ospravedlnit vším možným, co se stalo okolo této události. Když na to vzpomínám s odstupem, říkám si, ještěže jsem tehdy nevěděl nic o tzv. efektu motýlích křídel, to by mě asi železná strýcova ruka smetla s povrchu zemského. Nevinný

Když se nad těmi událostmi dávno uplynulými zamyslím v kontextu dnešních dní, tak musím říct, že teda přestože na toaletu jsem chodit nepřestal ani já, ani moji kolegové, tak se nám od začátku letošní sezóny povedlo doběhnout "sakra dál". Úžasný

Když pominu to nepřetřité kopřivové mámení a laboratorní kouzla, tak si konečně i milovníci farmářských produktů přijdou na své. Ovoce, zeleniny a mléčných výrobků je všude docela dost. Tak co s tím? A nám se povedl další majstrštyk v řadě. A tak si spokojení zákazníci pochvalují, že na zavolání jim můžeme připravit a i doručit, ehm, tak zvané živočišné produkty dle výběru (P.S. vše je na www.agronemo.cz) a to jich příští sezónu přibude ještě o málo víc... Mrkající

Nikdy bych ale nevěřil, jak se budou někteří zákazníci doslova "bát" ochutnat třeba pečenou křepelku při prezentaci. A přitom, když ji pěkně naducáte nádivkou (kopřivovou, samozřejmě) zpředu i zezadu, tak je to tak nádherňoučká boubelka, že máte chuť ji ani nekousat, prostě jen polknout. No, ano, jím prostě s oblibou nejen zelené, ale i masové dobroty. S vyplazeným jazykem

V každém případě, brzičko pro vás připravuju ještě jeden web, kde najdete pravý opak - tedy všechny ty dobroty zelené. Třeba mě ta práce na této projektové kapitole ovlivní takovým způsobem, že změním svůj život? No, to by mě šéf asi hnal! Mlčící

Váš Felix


 

NE! A NE! A NE, NE NE!

14. července 2017 v 21:20 | Felix
"Není? Opravdu není, pane Kopřivo?", ptá se nadpraporčík Gregor pořád a pořád dokola pana Holobrádka. Vyslýchaný pan Holobrádek, toho roku čerstvý třicátník pak stále dokola opáčí, že ten hlas není a není a není jeho. Tedy, na té nahrávce, kterou jako předmět doličný nadpraporčík Gregor panu Holobrádkovi už snad sedmkrát za sebou pouštěl z audiozáznamu, který byl pořízen štěnicí (bůhví, jestli legálně instalovanou) v obchodní kanceláři pana Holobrádka. Tak to bude asi na hádku soudních znalců, obrací se mírně poraženecky nadpraporčík Gregor obličejem na svého kolegu ve výslechové místnosti...

A teď si představte, že v tomto duchu by se měla nést týmová práce na vašem pracovišti. Nemusím určitě nic dalšího podotýkat, koeficient fluktuace by asi raketově vystřelil do výšin Himálajských. Ještěže u nás nemusí šéf používat policejní nátlakové metody, ikdyyyyyž...
No a my nemusíme tvrdošíjně zatloukat a zatloukat a zatloukat. Ikdyyyyyž...Smějící se Smějící se Smějící se

Výsledek je zpravidla takový, že nejdřív MY, sebejistí a sveřepě zatloukaje přesvědčeni, že u nás se chyba nestala, nakonec podlehneme šéfovým objasňovacím technikám a ochotně přiznáme, že nám to mělo dojít. Občas nás utáhne i na příslovečné vařené nudli. Ale - to musím uznat - argumenty nikdy nejsou "plané". Mrkající

Tudíž krom toho, že má maličkost nedosáhla za poslední 4 měsíce kýženého výkonnostního parametru v oblasti e-promotion, že Ala nemá připravené další výrobky k docertifikování HACCP systému a krom toho, že Fred letos totálně nestíhá agrotermíny, tak šéfovi se nepodařilo přivést k dokonalosti všechny probíhající akviziční procesy. Plačící

A co z toho vyplívá? Jednoduchý závěr! Máme práci na další období! Usmívající se Usmívající se Usmívající se Včetně šéfa...Smějící se S-U-P-E-R!!!

A tohle není můj hlas. Je to hlas celého týmu.

Váš Felix



WTF !!! ???

4. července 2017 v 7:43 | Felix
Cože? Tak jsem se před pár dny při sušení sena díval asi na 4 různé meteopředpovědní prameny. Nevím, krucinál, jak to dělá šéf, ale na našem záhumenku prostě to seno pro králíky vždycky, vždycky, vždycky musí aspoň jednou zmoknout, bez toho by to nešlo. Křičící Když mi veškeré ty předpovědi tvrdí, že budou ojedinělé přeháňky, tak to vždy znamená, že bude pršet na naší zahradě. Inu, prskal jsem jako křeček, ale pak si (po uklidnění) říkám sám pro sebe. Hmmm, třeba je to důvod, proč to těm králíkům chutná víc. Asi mají rádi "nafermentované". Takže - možná to je i důvod, proč ti králíci potom chutnají víc mně? Smějící se Mimochodem, když Fred maká na seně (traktorem), tak mu vlastně do toho občas sprchne taky. Nevinný

Někdy v únoru si začal šéf pohrávat s myšlenkou chovu křepelek na našem detašovaném / outsourcovaném pracovišti a nám se chtělo ťukat na čelo. Nóóó, potom, když se vylíhly ty prťavý potvůrky z těch minivajíček, tak byly už tehdy "k sežrání" roztomilé. Uteklo pár týdnů a my můžeme zákazníkům dodávat i dieteticky a esteticky skvělá křepelčí vajíčka. Gastronomické "aplikace" jsou vzhledné a chuťově rozhodně nezklamou.S vyplazeným jazykem A bonus? Pečení křepeláci... Úžasný


A když si po nakonec ve stavu spokojenosti, po úspěšně sklizeném senu nalijete sklenku vyladěného kopřivového vína k těm pečeným křepelákům, tak se (co to, hergot, je?) zase začnete těšit zítra do práce. Líbající


Váš Felix


 


NA PRAHU OKURKOVÉ SEZÓNY

29. června 2017 v 8:07 | Felix |  QMED NEMO
Intenzita počitků z výkonu služby se v posledních několika dnech vyhoupla ze žlutého pásma do červeného. Sezóna a sklizeň se pomalu dostává ke svému vrcholu.

Lípy kvetou a včelí bzukot se rozléhá široko v okolí. Šéfovi se povedlo schytat jedno žihadýlko pěkně do horního očního víčka. S vyplazeným jazykem To má z toho svého spěchání! Kolega Fred tvrdil, že by náš šéf mohl dočasně (teda asi jen 2 večery) hrát Pepka Námořníka na nějaké scéně. Já mu zase opáčil, že u nás o žádné scéně s Pepkem Námořníkem nevím a než by šéf doletěl přes Atlantik, tak by mu to zase splasklo. S vyplazeným jazykem

Mé maličkosti se do našeho shopu společně s Maiou povedlo doplnit výběr letního zboží a máme už i Zásilkovnu. Samozřejmě - předcházelo tomu testování (nejen) v laboratoři - a tentokrát i jednou piknikově mimo laboratoř, ikdyž to bylo jen kousek za firmou. Mrkající

Škoda, že jsem s sebou neměl "slimořez". Podle jednoho našeho zákazníka je to prý velmi praktická pomůcka na likvidaci slimáků. Nevím, já na lov slimáků nechodím, ale jedno je jisté, jakmile jsme si sedli do trávy a rozbalili baštu, za pár chvil jsme jimi byli obklopení. Takže oni fakt po tom světě lezou a zahrádkářům asi dělají skutečně pěknou paseku...

A co vlastně dělá pořád takový Felix? Líbající
Heh - definice mé práce je na wikipedii: "Marketing je činnost, soubor institucí a procesů pro vytváření, komunikování, dodávání a výměnu nabídek, které mají hodnotu pro zákazníky, klienty, partnery a společnost jako celek."
No, blivajz! To už raději snesu, když mi někdo řekne, že sedím na pr... a dělám ho... Nevinný


Tím se dostávám k tomu, co jsem de facto měl od samého počátku ze sebe vypustit. "Strach z neznámého nemám, protože jím špenát, já, Pepek Námořník. Beep-beep!" Úžasný

Mějte fajn týden!
Váš Felix


RARACH "NEVER"

19. června 2017 v 22:01 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Můj synovec měl ve svém aktuálním věku nejoblíbenější slůvko "NE!" a při tom se ještě zapřel ve stoje, složil ruce a sešpulil rty až pod bradu, že by se za to nestydělo ani kdovíjaké strašidlo z bubácké pohádky.

Před několika dny přiběhl ke mě a prý "Stlejdo, dáš mi kousek té tvojí čokolády?" A já se zapřel ve stoje, složil ruce a sešpulil rty až pod bradu, sehnul se trochu a řekl mu katergoricé "NE!"Úžasný

Synovec natahoval moldánky a běžel se honem schovat pod máminu sukni - od ní však podpora nešla. S vyplazeným jazykem Světe div se, od té chvíle se ke mě ze žádného doslechu nedostalo, že by to jeho trucovité "NE!" dál bylo několikrát či vůbec na denní frekvenci.

A tak si říkám, jestli by to neměl někdy někdo vyzkoušet v nějaké alternativě i na mě. Když se totiž zamyslím, tak dost často a dost tvrdošíjně stojím za jakýmkoliv výplodem, který položím kolegům nebo šéfovi s tím, aby se mi k němu vyjádřili. Fakt je ten, že tým je plodný a kreativní a schopný a jsme naladěni na velmi podobné frekvence. Ale stejně, když vyhraje "rival" - někde uvnitř hlodá ten sobecký kousek - "nevzdám se toho". A je to, panečku, pěkný zlořád. Někdy trvá i půl pracovního dne, než se toho kontraproduktivního našeptávadla zbavím. Usmívající se

Hned poté se mi, ovšem, aniž bych si to nějak významně uvědomoval z čistajasna začne lépe fungovat.

Ve funkčím týmu, chcete-li kolektivu, určitě není místo pro žádného raracha zplozeného pózou "nikdy se toho nevzdám"! Nevinný

Váš Felix

http://www.nemoshop.eu/


NIKOLIV CO KDYŽ, ALE PROSTĚ JE!

10. června 2017 v 16:05 | Felix |  QMED NEMO
Ano, Pondělník může klidně vycházet i v sobotu. Na to vemte jed!
A nejen to. Tento dvoutýdenní propad vydání Pondělníku byl již asi třetí v pořadí od počátku a prostě se nesmí opakovat. Od tohoto okamžiku bude Pondělník vycházet kterýkoliv den v týdnu, ale aspoň každých 10 dní. Přece nejsem taková "lama", abych to nedal. Nerozhodný

No, teda, ikdyž od začátku sezóny - viz poslední "orbis pictus článek" se mi trochu přestala hlava točit až teď. Pěknej mixér to byl.

Náš Bismarckovský šéf potřeboval do první finální podoby dotáhnout další půltucet rozdělaných dílčích projektů a zapřahal nás jak pivovarské voly. Křičící
Co mě na výsost vždycky těší je ten fakt, že je vždycky vidět gigakus práce za každým z nás.

Tak si vemte, třeba naše Ala. Vykouzlila nám pár kopřivových cukrovinek. Samozřejmě, moje maličkost tomu musí dát kabát a najít "interest field". Fred musí zajistit další surovinu a hlavně techniku, která nám za poslední 2 týdny odmítala poslušnost každý druhý den - a to prosím v sezóně, při čemž většina sklizně je teprve před námi... Plačící
Maia v nemoShop.EU doimplementovala nový sortiment a nějaké nové platební a logistické nástroje pro zákazníky.

A šéf? Byl se se mnou odreagovat na svém včelařském provozu. Hrabal se nějak v těch "medosralkách", přeskládával ty jejich šuplíky z místa "A" do místa "B" a hned z toho vylezly další obytné buňky pro tento žahavý hmyz. Tentokrát jsem pozoroval z povzdálí, vycvičen z minula, kdy mi včela vlezla pod kaťata. Mlčící
Byl jsem každým okamžikem připraven tryskem zdrhat. Zajišťoval jsem totiž šéfovi support při vytáčení medu. Přebíral jsem rámky ometené od těch pruhovaných potvor a vozil je do medárny.

Už jsme si pošmákli i na kopřivových škvarkových plackách, na vodnickém řízku a zapíjeli jsme to kopřivovým vínem. Běhavku nikdo nedostal, takže s-u-p-e-r Úžasný

Jen té motivace, abych si sednul ještě vždy v pondělí večer k psacímu stolu, trochu chybělo. A tak jsem se rozhodnul, jak jsem výše uvedl. Stále bude vycházet NEMO PONDĚLNÍK, ale jelikož mi připadá, že mám pondělí den co den, tak bude vycházet za podmínek (rovněž) výše uvedených, ..., "k tomu mi dopomáhej Bůh".

Jediné, co mě fakt žere je to, že se mi ze sebe ne a ne a nedaří vyždímat dokonalý drink-marketing, který by zapadal do našeho projektu. I kdyyyyyž - mám teď na place (tj. na pracovním stole, okolo něj, na nástěnce, na ploše v PC, na post-itech všude okolo mě, v upomínkách v mobilu a v PC a snad i na toaletním papíru) na ty drinky pěkně našlápnuto. Táááákže se sám těším na rezultát. Nicméně, zákazník je pochopitelně vždy opatrný a zkouší, dokud si není jist a evidentně se netrefíme do vrcholu letní nápojové sezóny. Ehm, ještěže člověk nevydrží bez tekutin moc dlouho. Nevinný

A co když je to vlastně správně? Určitě je to správně. Pěkně step-by-step.

Inu, jsem naprosto otevřeně a upřímně rád, že se mi konečně zachtělo dát Vám echo, co se vlastně u nás v posledních, vlastně prvních sezónních dnech, dělo.

Váš Felix


TÚT-TÚT-TÚT-PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍP

22. května 2017 v 20:36 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Jediná vhodná forma připadající v úvahu pro dnešní článek je ta Komensiánská: "Orbis picuts"... :D

Váš Felix



TO MÍVÁM NEJLEPŠÍ VÝKONY

15. května 2017 v 22:19 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Po předchozím nelítostném bičování přišlo teď trochu cukru. Konec konců, dokončili jsme toho tolik!
A to jsem si ještě před 14 dny ťukal na čelo, když mi ten seznam toho, co se má stihnout do půlky května položil šéf na stůl. Nevinný

Takže kromě snad "milionu" nových položek v krámě, se dala do kupy většina techniky a ještě se stihli i noví zákazníci, další výrobkové receptury a vystěhování z již nedostatečných prostor. Mlčící

Zavzpomínal jsem na loňský pre-start a musel jsem nám všem v myšlenkách poklepat na rameno. Jsme prostě týmově sehraní, ikdyž si někdy lezem na nervy. S vyplazeným jazykem

A po precizní analýze jsem zjistil, že největší objem těch restů z toho "mého" diáře jsem zvládnul v relativně krátkých časových periodách, "když se nikdo nedíval". Klik, enter, klik, enter a úkol za úkolem mizely, jako pára nad hrncem. Smějící se

Sice se pár kousů třeba i nepovedlo podle představ, ale to je přirozenou součástí vývoje a neustálého zlepšování, na tom se jistě shodneme. A tak ikdyž vím, že příštích 14 dní zažijeme ještě pár dalších sérií "bičování", tak jsem si naprosto jistý, že až si v letních dnech zaslouženého odpočinku mezidobí sklizní a výrob sedneme ke grilu, tak o to víc nás budou vedle řeřavých uhlíků hřát i ty, ehm, no - VÝSLEDKY...

A proč? :D Musím se hihňat. Přece proto, že to maso z grilu bude kořeněné naším kořením, v zeleninovém salátu bude naše zálivka, zapíjet to budeme naší kolou a ledovým čajem, když to klapne, tak i naším pivem, vodnické řízky budou obalené v naší strouhance a v dezertu bude naše sladká nádivka! Úžasný

Váš Felix



VYBIČOVÁN NA HRANICI...

9. května 2017 v 22:36 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Posledních několik týdnů jsem propracoval a prožil ve znamení "denní úkoly / plán nesplněn". Šéf mě nechal a nechal a nechal, až číše přetekla :D

Musím říct, že jsem se až v posledních dnech dostal do fáze "plánuj a plň". Ale je to, přiznávám na pokraji hranice normálnosti. Šlápnul vedle

Práce přibylo, což je fajn, starých restů ubylo, což je taky fajn. A nesmírně mě těší, když vidím, jak se za mnou množí řada splněných úkolů podle šéfovy nové metody plánování práce a plnění stanovených cílů.

Ještě před několika týdny bych prostě nevěřil, že je možné "to dávat". Bismarckova metoda prostě funguje, světe div se! A když spočítám, že máme teď každý týden nový výrobek v sortimentu, že jsme téměř připraveni na sklizeň naší milované kopřivy, že nám včely bují, že nám obchody vzkvétají, tak docházím k šílenému závěru - že účel skutečně svědčí prostředky. Ikdyž aloím se moc v tom chladném jaru nedaří, ikdyž mě štípou oči od monitoru a ikdyž se mi nechce chodit spát, ani se mi nechce vstávat. Křičící Ale ty výsledky za to stojí! Úžasný

Ovšem trvalého charakteru to snad nemůže ani být, protože by to skutečně hraničilo s (ne)normálností. A do cvokhauzu se mi stěhovat ještě nechce. Ještě chci přecejen být chvíli mlád a vesel... Líbající

A to kdybyste ještě věděli, co se na vás všechno chystá v tomhle a příštím kvartále...

Takže si jdu spařit ještě jeden instantní kopřivový "LUP" (viz naše výrobky) a pak už nakutě, šup!

Váš Felix



...A K TOMU VYTOUŽENÁ

2. května 2017 v 22:06 | Felix |  NEMO DOBROTY
Před úplně nejprvnějším vydáním Pondělníku jsem hloubal nad pojmenováním blogu. Po nekrátkých, ale také ne příliš dlouhých úvahách a zkoumání a pozorování jsem zjistil, že na blogu je každé pondělí vypsáno téma pro blogery.
Dalším spojovacím prvkem bylo, že každé pondělí u nás probíhají pracovní "seance". Známé jsou jisto jistě pod názvy jako meeting, breefing, porada, sezení a pod. Nevinný

Výsledné pojmenování se vyklubalo zpod skořápky samo - Nemo Pondělník. Ikdyž postupem času jsem přišel na to, že občas v pondělí nezbývá energie ke psaní, občas se vyskytne náhlá událost s vyšší prioritou, jindy nevyjde nové téma týdne v pondělí nebo se objeví lenost, případně jiná nemoc. Rozpačitý
I tak až na čas Vánoční vychází Pondělník až na velké výjimky každý týden a pokud to jen trochu okolnosti dovolují, tak v pondělí.

Vydávání, byť s mírnými nepravidelnostmi, se stalo vytouženou "chvilkou pro sebe", tedy pro mě a pro "mé pero" Úžasný, už před drahně měsíci. Dá se říct, že hned po pár vydáních.

A když se k tomu přidají příjemné naladění z úspěšně nebo rozkošně zakončeného dne a čtivá nálada, pak se ta příjemná chvilka ještě příjemněji protáhne a do pelíšku člověk zaléhá naplněn múzou a inspirací. Sny pak přicházejí samy... Mrkající

Nepřemýšlel jsem nikdy nad tím, jestli bych se chtěl narodit spisovatelem, ale jedno vím jistě. V mém Pondělníku si určitě naplno užívám vytouženou "chvilku pro sebe..."

Váš Felix



AŤ (NE)PRASKNE!!!

24. dubna 2017 v 21:12 | Felix |  NEMO DOBROTY
"To máš tak..."
Proudí mi hlavou, hledě na řetězec bublin letících z očka víčka lahvičky bublifuku při mém fouknutí do té "mydlinkové" blány v tom očku. (Teda, to je ale šílená věta! Fuj, Felixi! :D )

Inu, kdybych seděl v té bublině, obklopen něžnou membránou okolního "světa", přemýšlel bych o tom, jak se dostat ven? Nebo bych se vehementně snažil udržet křehkou blanku, která mě chrání od "hrozivé divočiny"?

Odpověď je vlastně nasnadě a po krátké chvíli se dostavuje téměř instantně.
Pominu-li honosná, fyzikální a "transcendentální" pojetí, tj. jestli např. čas plyne jinak v bublinách a jinak mimo bubliny, nebo kdo je vlastně mým stvořitelem (sedím v bublině...), zůstane mi na sítě myšlenek pojetí dokonalého splynutí.

Splynout celým tělem a duší s tou mou bublinou a když pak praskne, tak to přece nic není, protože se její ostatky včetně těch mých zbytků rozplynou v (asi) nekonečných miriádách dalších proměn. A tím mi zůstává (věčná) nesmrtelnost a já jsem spokojený a náboženství ani vědu nemusím řešit. Úžasný

Takže jsou-li dnes mojí bublinou moje "love", šéfovy kopřivy, moji kolegové a přátelé, moje strasti i slasti, pak za několik okamžiků můžu být součástí něčeho, co je přes blánu té bubliny vidět jen mlhavě. Asi proto je to tak přitažlivé. Ambivalentní úvahy a smíšené pocity jsou přirozené, ale nejsem si úplně jistý, tím, zda jsou "na místě".

No, nic. S kopřivami, se šéfem, s mou "love", nebo po boku čehokoliv dalšího: "Vzhůru do nekonečna a ještě dál!" (cit. Buzz Rakeťák, Toy Story - Příběh hraček).

A na cestu s sebou baťůžek plný NEMO DOBROT. S vyplazeným jazykem

Váš Felix




POŘÁD JEŠTĚ JÁ???

17. dubna 2017 v 21:56 | Felix |  HNOJITKONEMO.CZ
A nevezme mi ho NIKDO a ne a ne a ne! To slovo, teda. Mlčící

Jasněééé, Hnojítko je super, Cowpoo je na celej rok, Ocet je na chuť, koření je k masáži jazyka, něco jadrného je k zakousnutí, něco tekutého na zapití. Jóóó, ještě sladkost, aby se ta naše "závislost" nekroutila. A je to.

No, abychom nezapomněli, sýrová pomazánka a sýr jako takový (tedy s kopřivou). Celozrnný tousťáček tím namazaný = snídaňová dobrota, jen to hvízdá a boule za ušima nestačí naskakovat.. Smějící se

V každém případě, milovníci našeho Hnojítka Nemo (www.hnojitkonemo.cz) s úlibkou koukají na svoje parapety, někteří z nich mají na balkónech i náš "Primazem Rajčatpytel", ale hlavně! Dneska mají v květináčcích i květináčích krásňoučké, sametové, ušaté zajíčky. Teda mělo by ta tak být, nebo ne?

Víte, upřímně je lituju! Toho králíčka s kuřátkem. Nemají to o nic lehčí, než Santa. Plaší se chudáci už od prvního jarního úplňku a hledají KDY, KOLIK, KAM, KOMU, ... Ke komu se asi chodí zpovídat? Musí ten psychiatr mít specializovanou aprobaci?

Ono, konec konců, celkově se našinec pocházející z 21. století musí hóóódně starat, aby z kdovíčeho nezblbnul. Máme tady každou chvíli nějaký skoro meziplanetární svátek nějakého náboženského charakteru. Ať už je to vědecké neb pohanské vítání jara, křesťanské Velikonoce, pravoslavné Vánoce, islámský Ramadán nebo Mahápralaja, na kterou se mi snad ani čekat nechce. Máme i Santa Klause, Ježíška, Děda mráze, čínské Draky a jiné postavy rozdělující tak či onak ono vesmírné kruhodění.

Jestli si vybíráme to nebo tamto je úplně fuk, pořád jsme bytosti "takhle malinké", ať už jim šéfuje Franta, nebo Krišna. No, ne??? Úžasný Je na prachy Líbající

Takže, tedy, naši milí, trpěliví čtenáři - Mějte fajn těch pár zbývajících hodin svátečního volna a využijte ho přesně tak, jak chcete zrovna teď!

Váš Felix




...ALE NE POSLEDNÍ SLOVO

10. dubna 2017 v 21:45 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Poslední slovo ale určitě ne, to mívají holky. Že by od přírody? Ikdyž taky ne vždycky. Pokud jde o péči o tělo a o vzhled, o fit-lifestyle a podobně, nikdy neprotestuju a to poslední slovo jim nechám. Je naprosto neoddiskutovatelné, že vědí lépe než já, zda pro odlíčení použít dvoufázový odličovač, nebo odličovací mléko. A konec konců, čerstvě odlíčené mi připadají atraktivnější, než v pozdním odpoledni "pod líčidly". Šlápnul vedle

A naše Wendy? Ta má pořád tak čerstvý vzhled a takovou "fit náladu"! Ani jsem se jí nikdy nezeptal, jak to vlastně dělá, že je pořád tak svěží.

Na druhou stranu vím, že (nejen) na sobě zkouší letost pěknou řádku procedur a postupů, aby mohla zodpovědně a s plnou vervou od příštího roku rozšířit náš současný Fit&Beauty projekt. Zatím umíme krášlit tělo vnitřně, řada kopřivových fitčajů je prima. I pro nás - ješitnější pohlaví. Taky to piju, ne pořád, ale po té fitčajové kúře jsem za 10 dní taky o něco víc "fresh". Líbající

Wendy to umí evidentně i z vnějšku. A nutno dodat, že jí to jde p-e-r-f-e-k-t-n-ě. Úžasný

Tak třeba vím, že naší "drahocennou" kopřivovou moukou plýtvá na nejrůznější peelingy. Ten poslední je, představte si, jen z naší kopřivové mouky, z pískového cukru, soli a olivového oleje. Pche! A nebo listy našich krásných aloí ořezává a matlá z nich s Alou v laboratoři strašidlácké pleťové masky a kdovíco ještě. Fakt ale je, že to těm holkám musí prospívat, je na nich ta svěžest a čerstvost opravdu vidět. Teda, pokud zrovna nejsme všichni upachtění, když honíme termíny. Smějící se

Ale, co je na tom všem vlastně úplně nejlepší? No přece, když se v diskusi na pondělní poradě střídají jen holky a šéf najednou řekne: "Tak, a teď má slovo Felix." A na Felixovi vždycky zůstane ty jednotlivé proudy zkrotit, usměrnit a nedopustit, aby opustily břehy tržní reality. Nevinný A holky se mnou potom až do konce šichty nemluví. Plačící

Bude to určitě tím, že jsem (o chlup) mladší a krásnější. S vyplazeným jazykem

Váš Felix




Z HVĚZDY VYROSTE RŮŽE?

4. dubna 2017 v 18:06 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Oči zavřít / otevřít, zavřít / otevřít?
Ještě dobře, že když "hvězdu" vidím padat, tak zpravidla mi v ten moment v pozici pozorovatele nic nehrozí. Neumím si představit, kdyby mi to padalo na hlavu. To by mi ale, konec konců, bylo asi lhostejno, mám-li oči otevřené, nebo zavřené. Smějící se

Kdybych si tak mohl nějak co nejrychleji přát, aby u nás bylo všechno už hotovo. Ikdyž...

Mě totiž konečně došlo, proč má šéf zimní zahradu celou prosklenou a kulatou a na vyvýšeném místě. To aby mohl po nocích lovit padající hvězdy. Určitě má u sebe diář a vždycky si odškrtne, co si právě přál, aby se nám podařilo vyřešit co nejrychleji a co nejlépe. Jinak si to vysvětlit neumím. Jakoby se nám v týmu prostě plnilo přání za přáním. Usmívající se

Ale abych to nezaplkal. Vy už víte, že máme u nás včelky bodalky, kopřivu žahalku, aloi píchalku. Ale to už není vše. Máme tu novinku.
Měl jsem za to, že nás nic dalšího dobrtodružného snad už ani nemůže čekat a ejhle, objevily se nám před tvářemi růže. Achich, nemohly to být třeba pivoňky? Plačící

A Felix, tedy moje maličkost, samozřejmě dostal pár úkolů k růžím se vztahujících. Ještěže nás čeká "růžová válka" až příští rok, letos jen lehká rozcvička. Teda, ehm, jestli my to vůbec u nás zlehka umíme. Úžasný

Dokonkce už vím, co má s těmi růžemi šéf v plánu, ale to Vám zatím nepovím, přišli byste o překvápko příští sezónu. Mrkající

Jinak, co se sezóny týká, Fred má už na polích, mezích a lukách skoro všechno připravené a chystá se strávit nějaký ten pátek v dílnách.
Sezóna se kvapem blíží, z jedné strany se těšíme, je vždycky prima frkot, z druhé strany chvílemi stresu-husto. Ale to patří k práci, že jo...

Takže já dnes půjdu lovit hvězdy, ať si můžu přát, ať je ta sezóna víc prima, než stresu-hustá. Nevinný Je na prachy


Váš Felix




...NEBO SPÍŠ NAPALMEM

27. března 2017 v 20:58 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Vztek v hlavě, šířený dál na osoby blízké. Nevinné? To zas asi ne. Každý nese svůj díl odpovědnosti za všechno co se mu děje. Ale i tak. Máte týden nabitý jen tak tak k expolozivnímu prasknutí. Čas doslova sbíráte po půlhodinách. V tomto ohledu se dá říct téměř dokonalý time-management. Teda, osmihodinový odpočinek/spánek si teda fakt odříkávat nebudu. :@

A pak BUM!

Přijde tříštivá, výbušná střela v podobě neefektivní, neproduktivní, racionálně neopodstatněné a nesmyslné, pro mě v tyto okamžiky MONSTRÓZNÍ ČTRNÁCTIHODINOVÉ RÝHY. Šéf nenadělá nic, stanovy společnosti jsou stanovy společnosti. Mlčící
Holt, svatý požadavek "investora s tzv. kontrolním balíkem akcií". Křičící

Šéf se mi snažil vysvětlit, že obchodní společnosti jsou na takových principech založené z prostého důvodu. Aby investor nepřicházel o prašule. A láskyplně dodal: "Za pár let to můžeš být i ty, Felixi." No, to je mi jasné, ale proč, k sakru, takový diktát?! (A už je to tady. Připadne mi, jako by můj Pondělník připomínal filmové: "Milý deníčku..." Usmívající se )

Fakt je ale ten, že po těch pár řádcích hladina vzteklosti u mě klesla. Ty stanovy, a mám za to, že jsou zpracovány pečlivě, mají zaručovat určité jistoty společníkům, kteří do společného podniku vstupovali. Ach, jo. Felixi, smiř se s tím.

OK. Fajn, beru. Ale stejně to je někdy k vzteku. Nechci asi ani umět pochopit, jak to šéf všecko snáší. Nerozhodný To má ještě ranec trampot se mnou, s Mattem, Fredem, Alou, Maiou a Vendy. A ještě mají na sezónu příbýt brigoši. Překvapený Hmmm, asi jsem rád, že dělám to, co dělám a že můj šéf je můj správňáckej šéf a zas na chvilku přestanu skuhrat a brblat a fňukat.

Konec konců, krom jiného, do našeho e-shopu díky tomu "nátlaku" přibylo pár hodně dobrých novinek - hned na titulni stranu. Mrkající

Ale byla to teda FAKT zkouška ohněm, spíš napalmem! Úžasný

Váš Felix



...TAK BYLO PO...

13. března 2017 v 20:57 | Felix |  QMED NEMO
A už ani kapkou medoviny nemohl oblažit jazyk, ani dětem lívanec nemohl pomazat sladkým zlatem... Přesně takové vyhlídky patří mezi ty nejprvnější, když vzpomenu na den, kdy zmizelo Slunce. Tedy, Slunce s velkým "S", tedy hvězda střední velikosti naší sluneční soustavy v naší galaxii Mléčné dráhy. (...já už teda pamatuju, jak tak koukám... :D )

Nemám ani páru, jestli na jiných podobných planetách taky poletují včely a nevědomky zprostředkovávají skupinový sex mezi přemnohými krytosemennými rostlinami. Co vím ale určitě, je to, že nebýt sluníčka, včel by nebylo, jelikož bez těch slunečních fotonů by nebylo fotosyntézy a bez ní ani rostlin, ani květů, ani pylu, ani nektaru a tudíž ani včel a medu.

Včely se mi teď honí hlavou, dělali jsme totiž se šéfem jarní prohlídku úlů. Viděl jsem ty "borky", jak využili jediného slunečného dne "v okolí" k tomu, aby naplnily plásty čerstvým pylem z okolních lísek a olší pro novou jarní generaci. Před tím dnem počasí nic-moc a potom už taky ne. Jakoby to ty potvory čuly. A v ten den Vám od raníčka, snad až do samého západu nosily a nosily a nosily chomáčky pylu. Dokonce jim musel šéf otevřít ten jejich "vjezd" do úlu na plno, jaká tam byla tlačenka. Tomu "vjezdu" se teda říká česno, jak jsem se dozvěděl. :/

Při čemž jedné z těch medožroutek se nějakým záhadným způsobem povedlo zalézt mi do nohvice. Do teď nevím, jak se jí to povedlo. A zároveň doteď vím, že si vysloužila trest smrti "uplácáním lidskou rukou v džínové nohavici". Když šéf viděl, jak vyvádím, tak jsem si málem vysloužil stejný trest smrti... :D

No, mám já tohle zapotřebí? Kolikrát už mi vrtalo hlavou, proč s sebou bere vždycky mě. Proč nevezme třeba Freda, nebo Matta, nebo některou z holek. :(

V každém případě jsem si jistý, že Slunce potřebujeme kvůli včelám, abychom od nich mohli dostávat hojně žihadel pod kalhoty a ze školy si pamatuju, že bez včel by hromada biosféry šla "do kytek". ;)

Váš Felix




INSOMNIA

27. února 2017 v 22:33 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ještě i dnes, a určitě ne naposled, se mi události od posledního vydání Pondělníku před každým usnutím promítají na oční sítnici, jak na filmovém plátně.

Co všechno musela moje maličkost od minulého vydání Pondělníku zpracovat ve své vlastní centrální nervové soustavě!?
Vlastně to začalo již minulé pondělí už v průběhu naší porady. Mimochodem, máme naše porady rádi, vždycky vedou k výborným výsledkům. Tedy, začalo to už v průběhu minulopondělní porady...

Po "slavnostním" představení výsledků naší vývojové laboratoře (s Alou si to ještě vyřídím), se začaly na flipch-art zapisovat úkoly pro marketing. Tedy pro mě, ehm, pro chudáčka Felixe, to aby nebylo ani nejmenších pochyb o koho jde... ;(

Někdo snad lehkovážně mávne rukou, pro jiného může být těžké si násedující představit.
Nicméně, hned po tom minulém Alině představení přistoupil ke zmíněnému stojanu s véééélikým papírem šéf a začal psát řka:

"Takže, Felixi! Poslouchal jsi Alu nastraženýma ušima?"
"Mmmmm.", odpověděl jsem a už mi bylo všechno jasné. ;(
"Neboj, chlape, jako marketolog se tím vyloženě nabažíš a bude tě to bavit", usmál se doširoka tím svým neuvěřitelným entuziastickým úsměvem a dodal, "takže si piš: ...ferti, čajová, takový extrakt, onaký extrakt, drcená, kyselá, sladká, hořká..." a co já vím jaká ještě (teda, kopřiva, samozřejmě). P.S. mám to napsané v sešitě, samozřejmě... ;)

A když dokončil seznam, tak tečka. Prostě tečka. Pokračoval potom, jakoby se nechumelilo, s Mattem a Fredem na téma surovin, obalů, orby, výsevů, sklizně a ještě ohledně hromady dalších věcí. A mně, představte si, ne a neříct ani slovo. :(

V podstatě té věci, ano, řekl mi de facto vše, co jsem potřeboval vědět, jako "osoba odborně způsobilá" k marketingové práci. Ale vždyť já tak horentně toužil ještě po nějkém ultrapozitivním povzbuzení k tomu gigaobjemu práce, který přede mě s tou nepochopitelnou lehkostí postavil. ;(

Nakonec se mu přecejen povedlo vykouzlit mi v mém mladickém srdci znovu radostný tlukot. :)
A víte jak? Potahal mě v násedujících 3 dnech snad po sedmadvaceti obchůdcích, obchodech, prodejnách, obchodních domech, obchoďácích, nákupních galeriích a centrech ve 13-ti českých krajích. Takže aspoň ten "úvod do problematiky" jsem měl superzáživný! Přesto jsem byl denně utahaný, jak to příslovečné kotě. :)

A před usnutím? To se snažím naladit myšlenky nejdřív na ten seznam hořkých pracovních povinností a postupně si spravuji předspací náladu tou sladkou poutí po krámcích a nákupních centrech. V té nákupní zálibě jsem snad horší, než holky. :D
Pche, stejně se šéf postará o to, aby má snění naplňovala za krátkou dobu jiná pracovní dobrodružství.

Váš Felix




TOUHA PO ČÍSLECH = MOC ČÍSEL?

20. února 2017 v 21:13 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Minulý článek mi šéf ohodnotil otázkou, zda ve mě nepřetrvávají ještě stále ty adolescentní tendence, o kterých jsem psal v prvním odstavci minulého vydání Nemo Pondělníku. :(
No, občas asi ano a přiznávám, že jsem určitě rád za stále přetrvávající adolescentní touhy, než za to, aby ve mě rostla touha po moci. Konec konců, touha po moci se obrátila jako bumerang v historii už tolikrát, že do tolika snad ani neumím napočítat.

Minulý týden jsme si všichni hráli s čísly. Rozpitvávali jsme u nás každičkou rozpočtovou položku do detailu, abychom byli připraveni na to, jak se s ní porvat ve všech předpokládatelných variantách dobrých i nedobrých. A - jak jinak, pitva proběhla úspěšně, dokonce i pitvaný nebožtík (tedy štos popsaných papírů) nám posléze na pitevním stole ožil. :D

Takže už víme, co nás čeká ve výrobě měsíc po měsíci, už víme kolik čeho budeme přibližně vyrábět a kolik čeho si od nás zákazníci přibližně koupí pro výrobu všelijakých dobrot - a že jich bude!!!

Taky víme, že musíme být připraveni na Alu z laboratoře, kdyby začala z celé té její práce bláznit, abychom byli schopni jí poskytnou první pomoc z oblasti psychiatrie.

A to nemluvím ani o Fredovi, který se tak děsně "těší na sezónu", že už teď ho mrzí, že se kdy pouštěl do agronomie. :D

Matt, co má na starosti minisupermarket NEMOSHOP.EU taky není v klidu, protože mu přibyly 2 další projekty do správy. A to regál "Rychlebské sirupy" a regál "Lékárna Dr. Pouskové". Obojí už frčí. Ale, samozřejmě za provozu, se ještě vychytávají mouchy. A bude se vám líbit i regálek s "Domácími obaly". Určitě zde v průběhu roku bude lze naleznouti kdovíco pro praktické užití v (nejen) moderní domácnosti. A nakonec v regále "Nemo dobroty" Mattovi přibylo dalších pár položek - kromě našeho specielního zelí, ještě pepř, chilli a sůl. A tím to, mám takového tucha, určitě nekončí. Známe přece našeho šéfa...

Maia, chudák, nedostala instrukci k vyřizování hovorů ze zahraničí. Šéf to bral tak nějak automaticky a byla z toho celá špatná, když jí šéf tlumočil pohoršení nad nevyřízeným zahraničním telefonátem, protože si obchodní partner stěžoval, že se nedovolal.

Pavel z obchodního oddělení, ten klasicky, jako to bývá na každém obchodním oddělení, permanentně neví, kde mu hlava stojí a papíry leží. Na stranu druhou, do té jeho mozkovny bych chtěl jet na návštěvu, to je procesor, jaksepatří, ikdyž se taky občas přehřívá. ;)

A Felix (tedy moje maličkost), ten by měl podle představ teorie marketingu v podstatě být ministrem bez portfeje a zvládat všechno, co ostatní "nedávají". :D To jen taková nekorektní poznámka, protože je to tak i ve skutečnosti. Ikdyž zní to jinak, než to ve skutečnosti je. :D

Jen Vendy, protože je služebně nejmladší, tak bude mít ještě asi 10 měsíců trochu volněji a pak jí to teda fakt závidět nebudu. Má totiž na starosti projekt FIT & BEAUTY a vsadím všechno co mám, že i na její krásné tváři se objeví za pár měsíců nějaká ta vráska. ;)

Tudíž nenudí se rozhodně nikdo a na touhu po moci nikdo nemá čas. Musím říct, že zatím a stále fungujeme jako dobře promazaný stroj.
A propos, obecně o stroje u nás nouzi nemáme. Letos určitě budeme potřebovat technickou posilu do týmu. Protože já neumím skoro zapnout ani mixér, šéf se u strojů pořád vzteká, Fred toho má už tak naloženo dostatečně, Ala si rozumí jen s laboratorním zařízením, Matt se spotřební elektronikou a Vendy s kulmou a fénem, ale opravdový dílenský mistr nám chybí a budeme ho určitě potřebovat.

A jak teď přemýšlím nad závěrečným odstavcem, ono každé to lidské činění jakoby k té moci snad směřovalo???
Věřím, že néééééé! :)

Váš Felix




MOJE (NE)OBLÍBENÉ ORGÁNY

13. února 2017 v 21:25 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ten první orgán píchá, ten druhý píchá taky a třetí zas píchá.
No a ten čtvrtý, když na to tak myslím, tak se s tím významem celého sousloví "nejdůležitější orgán" a "píchá" může stotožnit taky. Ikdyž ta čtvrtá záležitost se týká spíš slovních hrátek z období puberty a adolescence... :D

Takže zpět k těm prvním třem???

Zrovínka minulý týden jsme se šéfem nakukovali zespod do úlů na podložky, jestli se těm okřídleným "medohnětkám" daří dobře, jestli papají a jestli nekakají. Všechno v cajku. Ale povím vám, ani teď v zimě bych si netroufnul je šimrat na bříšku zespod toho jejich zimního chumáče. Furt by jenom píchaly - tím jejich píchacím orgánem. Na druhou stranu se nemůže šéf dočkat, až prý pokvetou olše, což má být prý za pár týdnů. A to že prý bude pro včelky první jarní hostina. A pro nás první jarní píchanda... ;)

A další píchací adept. Ty naše milé aloe. Pro rostlinu je list životně důležitým orgánem, na tom se shodnou i žáci 7. třídy základní školy, řekl bych. Aloe má tento orgán, inu, píchací. :)

Ta třetí potvora ta snad ani nic jiného, než píchat neumí. A kdybyste viděli ty její trichomy pod mikroskopem, tak byste se jí skoro lekli. Nechtěl bych se s takovým píchacím orgánem potkat "v mé životní velikosti". A ty materiálové vlastnosti nebudu ani rozebírat. Ještěže je kopřiva rostlina a ne zvířátko. Na takové planetě obydlené "zvířecími kopřivami" bych pak žít asi nechtěl. :D

Přesto, bez těchto orgánů by neměly tyhle organizmy při nejmenším to kouzlo a sílu, které našemu šéfovi učarovaly. Přesně pro tyhle nejdůležitější orgány s těmi píchacími individuy tak nějak vychází a spolupracuje a my všichni s nimi zažíváme bezpočet pracovních i osobních dobrodružství. :)

Váš Felix



KONČÍM! KONČÍM! KONČÍM!

6. února 2017 v 21:19 | Felix |  NEMO DOBROTY
Slýcháváme od šéfa v poněkud větším objemu decibelů, když se mu něco nepodaří na 100 a více %. V tomhle je fakt cvok (prosím za prominutí). Navíc k těm třem "končím" přibude ještě nějaký ten peprný výraz typu, že si na "TO" vyprázdní tu či onu část trávícího traktu (řečno opisem). A k tomu se sám otituluje šlechtickými tituly, za které by se nestyděli ani skřeti v Mordoru. :@

Jééénže my už za těch pár pátků víme, že to není tak žhavé. Šéfa prostě akorát vždycky z bůhvíjaké příčiny vytočí, když (zase) zjistí, že není dokonalý nebo že některému dílčímu "procesu" nevládne absolutní mocí. Obojí by asi ve skrytu duše moc chtěl. Jenže to by pak nebylo ono, že ne? Nebylo by co zlepšovat, nebylo by potřeba uvažovat nad dalším postupem, zastavila by se vnitropodniková "evoluce". On si to všecičko samozřejmě perfektně uvědomuje, ale tak nějak se s tím pořád nechce smířit.

No, a tak pozapomínává naopak cenit své úspěchy, které každý den má. No, ehm, pšššt - my všichni mu k tomu přispíváme každý svým dílem samozřejmě taky a i nás potom těší ty úspěchy. :D

Třeba zrovínka teď od letošních Hromnic do dneška. První číslo letošního ročníku NEMO Pondělníku jste už určitě četli, teď máte před očima to druhé. No a od toho prvního se už zase stala pěkná řádka věcí, přestože mezi 2. a 6. únorem 2017 byl jen jediný vklíněný pracovní den.

Tedy za největší události od předchozího čísla považuji toto:
1) schválení plánu oprav a údržby pro rok 2017,
2) schválení plánu investic pro rok 2017,
3) sestavení obchodního plánu pro rok 2017,
4) scvhálení finančního plánu pro rok 2017.

Tyto události jsem ve dnech pracovního klidu a volna, tj. o víkendu, řádně oslavil bublinkami. A když jsem se tím chlubil dědovi, tak se s potutelným úsměvem ptal, jestli máme plán na celou pětiletku.
"Cožééééé...?" :@

V čem tkví to kouzlo úspěchu v těch čtyřech výše uvedených hulvátských souslovích? Inu, jestli jste četli Hromnicové vydání Pondělníku Nemo, tak víte, že od 1. neděle adventní až do Hromnic NEMO Pondělník nevycházel (a ani (nikdy) vycházet nebude). A jádro pudla - to všechno, co předcházelo tomu výše uvedenému právě probíhalo v těch dvou "požehnaných" měsících (fuj). Ale máme to za sebou a je na čem stavět. Známe hospodářské výsledky i pozici a máme důvod k optimismu. :D

Takže ano, konec cesty. Začíná další. A propos, všimli jste si něčeho nového na NEMO Pondělníku? ;)

Váš Felix




Kam dál