TÚT-TÚT-TÚT-PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍP

Pondělí v 20:36 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Jediná vhodná forma připadající v úvahu pro dnešní článek je ta Komensiánská: "Orbis picuts"... :D

Váš Felix


 

TO MÍVÁM NEJLEPŠÍ VÝKONY

15. května 2017 v 22:19 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Po předchozím nelítostném bičování přišlo teď trochu cukru. Konec konců, dokončili jsme toho tolik!
A to jsem si ještě před 14 dny ťukal na čelo, když mi ten seznam toho, co se má stihnout do půlky května položil šéf na stůl. Nevinný

Takže kromě snad "milionu" nových položek v krámě, se dala do kupy většina techniky a ještě se stihli i noví zákazníci, další výrobkové receptury a vystěhování z již nedostatečných prostor. Mlčící

Zavzpomínal jsem na loňský pre-start a musel jsem nám všem v myšlenkách poklepat na rameno. Jsme prostě týmově sehraní, ikdyž si někdy lezem na nervy. S vyplazeným jazykem

A po precizní analýze jsem zjistil, že největší objem těch restů z toho "mého" diáře jsem zvládnul v relativně krátkých časových periodách, "když se nikdo nedíval". Klik, enter, klik, enter a úkol za úkolem mizely, jako pára nad hrncem. Smějící se

Sice se pár kousů třeba i nepovedlo podle představ, ale to je přirozenou součástí vývoje a neustálého zlepšování, na tom se jistě shodneme. A tak ikdyž vím, že příštích 14 dní zažijeme ještě pár dalších sérií "bičování", tak jsem si naprosto jistý, že až si v letních dnech zaslouženého odpočinku mezidobí sklizní a výrob sedneme ke grilu, tak o to víc nás budou vedle řeřavých uhlíků hřát i ty, ehm, no - VÝSLEDKY...

A proč? :D Musím se hihňat. Přece proto, že to maso z grilu bude kořeněné naším kořením, v zeleninovém salátu bude naše zálivka, zapíjet to budeme naší kolou a ledovým čajem, když to klapne, tak i naším pivem, vodnické řízky budou obalené v naší strouhance a v dezertu bude naše sladká nádivka! Úžasný

Váš Felix



VYBIČOVÁN NA HRANICI...

9. května 2017 v 22:36 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Posledních několik týdnů jsem propracoval a prožil ve znamení "denní úkoly / plán nesplněn". Šéf mě nechal a nechal a nechal, až číše přetekla :D

Musím říct, že jsem se až v posledních dnech dostal do fáze "plánuj a plň". Ale je to, přiznávám na pokraji hranice normálnosti. Šlápnul vedle

Práce přibylo, což je fajn, starých restů ubylo, což je taky fajn. A nesmírně mě těší, když vidím, jak se za mnou množí řada splněných úkolů podle šéfovy nové metody plánování práce a plnění stanovených cílů.

Ještě před několika týdny bych prostě nevěřil, že je možné "to dávat". Bismarckova metoda prostě funguje, světe div se! A když spočítám, že máme teď každý týden nový výrobek v sortimentu, že jsme téměř připraveni na sklizeň naší milované kopřivy, že nám včely bují, že nám obchody vzkvétají, tak docházím k šílenému závěru - že účel skutečně svědčí prostředky. Ikdyž aloím se moc v tom chladném jaru nedaří, ikdyž mě štípou oči od monitoru a ikdyž se mi nechce chodit spát, ani se mi nechce vstávat. Křičící Ale ty výsledky za to stojí! Úžasný

Ovšem trvalého charakteru to snad nemůže ani být, protože by to skutečně hraničilo s (ne)normálností. A do cvokhauzu se mi stěhovat ještě nechce. Ještě chci přecejen být chvíli mlád a vesel... Líbající

A to kdybyste ještě věděli, co se na vás všechno chystá v tomhle a příštím kvartále...

Takže si jdu spařit ještě jeden instantní kopřivový "LUP" (viz naše výrobky) a pak už nakutě, šup!

Váš Felix


 


...A K TOMU VYTOUŽENÁ

2. května 2017 v 22:06 | Felix |  NEMO DOBROTY
Před úplně nejprvnějším vydáním Pondělníku jsem hloubal nad pojmenováním blogu. Po nekrátkých, ale také ne příliš dlouhých úvahách a zkoumání a pozorování jsem zjistil, že na blogu je každé pondělí vypsáno téma pro blogery.
Dalším spojovacím prvkem bylo, že každé pondělí u nás probíhají pracovní "seance". Známé jsou jisto jistě pod názvy jako meeting, breefing, porada, sezení a pod. Nevinný

Výsledné pojmenování se vyklubalo zpod skořápky samo - Nemo Pondělník. Ikdyž postupem času jsem přišel na to, že občas v pondělí nezbývá energie ke psaní, občas se vyskytne náhlá událost s vyšší prioritou, jindy nevyjde nové téma týdne v pondělí nebo se objeví lenost, případně jiná nemoc. Rozpačitý
I tak až na čas Vánoční vychází Pondělník až na velké výjimky každý týden a pokud to jen trochu okolnosti dovolují, tak v pondělí.

Vydávání, byť s mírnými nepravidelnostmi, se stalo vytouženou "chvilkou pro sebe", tedy pro mě a pro "mé pero" Úžasný, už před drahně měsíci. Dá se říct, že hned po pár vydáních.

A když se k tomu přidají příjemné naladění z úspěšně nebo rozkošně zakončeného dne a čtivá nálada, pak se ta příjemná chvilka ještě příjemněji protáhne a do pelíšku člověk zaléhá naplněn múzou a inspirací. Sny pak přicházejí samy... Mrkající

Nepřemýšlel jsem nikdy nad tím, jestli bych se chtěl narodit spisovatelem, ale jedno vím jistě. V mém Pondělníku si určitě naplno užívám vytouženou "chvilku pro sebe..."

Váš Felix



AŤ (NE)PRASKNE!!!

24. dubna 2017 v 21:12 | Felix |  NEMO DOBROTY
"To máš tak..."
Proudí mi hlavou, hledě na řetězec bublin letících z očka víčka lahvičky bublifuku při mém fouknutí do té "mydlinkové" blány v tom očku. (Teda, to je ale šílená věta! Fuj, Felixi! :D )

Inu, kdybych seděl v té bublině, obklopen něžnou membránou okolního "světa", přemýšlel bych o tom, jak se dostat ven? Nebo bych se vehementně snažil udržet křehkou blanku, která mě chrání od "hrozivé divočiny"?

Odpověď je vlastně nasnadě a po krátké chvíli se dostavuje téměř instantně.
Pominu-li honosná, fyzikální a "transcendentální" pojetí, tj. jestli např. čas plyne jinak v bublinách a jinak mimo bubliny, nebo kdo je vlastně mým stvořitelem (sedím v bublině...), zůstane mi na sítě myšlenek pojetí dokonalého splynutí.

Splynout celým tělem a duší s tou mou bublinou a když pak praskne, tak to přece nic není, protože se její ostatky včetně těch mých zbytků rozplynou v (asi) nekonečných miriádách dalších proměn. A tím mi zůstává (věčná) nesmrtelnost a já jsem spokojený a náboženství ani vědu nemusím řešit. Úžasný

Takže jsou-li dnes mojí bublinou moje "love", šéfovy kopřivy, moji kolegové a přátelé, moje strasti i slasti, pak za několik okamžiků můžu být součástí něčeho, co je přes blánu té bubliny vidět jen mlhavě. Asi proto je to tak přitažlivé. Ambivalentní úvahy a smíšené pocity jsou přirozené, ale nejsem si úplně jistý, tím, zda jsou "na místě".

No, nic. S kopřivami, se šéfem, s mou "love", nebo po boku čehokoliv dalšího: "Vzhůru do nekonečna a ještě dál!" (cit. Buzz Rakeťák, Toy Story - Příběh hraček).

A na cestu s sebou baťůžek plný NEMO DOBROT. S vyplazeným jazykem

Váš Felix




POŘÁD JEŠTĚ JÁ???

17. dubna 2017 v 21:56 | Felix |  HNOJITKONEMO.CZ
A nevezme mi ho NIKDO a ne a ne a ne! To slovo, teda. Mlčící

Jasněééé, Hnojítko je super, Cowpoo je na celej rok, Ocet je na chuť, koření je k masáži jazyka, něco jadrného je k zakousnutí, něco tekutého na zapití. Jóóó, ještě sladkost, aby se ta naše "závislost" nekroutila. A je to.

No, abychom nezapomněli, sýrová pomazánka a sýr jako takový (tedy s kopřivou). Celozrnný tousťáček tím namazaný = snídaňová dobrota, jen to hvízdá a boule za ušima nestačí naskakovat.. Smějící se

V každém případě, milovníci našeho Hnojítka Nemo (www.hnojitkonemo.cz) s úlibkou koukají na svoje parapety, někteří z nich mají na balkónech i náš "Primazem Rajčatpytel", ale hlavně! Dneska mají v květináčcích i květináčích krásňoučké, sametové, ušaté zajíčky. Teda mělo by ta tak být, nebo ne?

Víte, upřímně je lituju! Toho králíčka s kuřátkem. Nemají to o nic lehčí, než Santa. Plaší se chudáci už od prvního jarního úplňku a hledají KDY, KOLIK, KAM, KOMU, ... Ke komu se asi chodí zpovídat? Musí ten psychiatr mít specializovanou aprobaci?

Ono, konec konců, celkově se našinec pocházející z 21. století musí hóóódně starat, aby z kdovíčeho nezblbnul. Máme tady každou chvíli nějaký skoro meziplanetární svátek nějakého náboženského charakteru. Ať už je to vědecké neb pohanské vítání jara, křesťanské Velikonoce, pravoslavné Vánoce, islámský Ramadán nebo Mahápralaja, na kterou se mi snad ani čekat nechce. Máme i Santa Klause, Ježíška, Děda mráze, čínské Draky a jiné postavy rozdělující tak či onak ono vesmírné kruhodění.

Jestli si vybíráme to nebo tamto je úplně fuk, pořád jsme bytosti "takhle malinké", ať už jim šéfuje Franta, nebo Krišna. No, ne??? Úžasný Je na prachy Líbající

Takže, tedy, naši milí, trpěliví čtenáři - Mějte fajn těch pár zbývajících hodin svátečního volna a využijte ho přesně tak, jak chcete zrovna teď!

Váš Felix




...ALE NE POSLEDNÍ SLOVO

10. dubna 2017 v 21:45 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Poslední slovo ale určitě ne, to mívají holky. Že by od přírody? Ikdyž taky ne vždycky. Pokud jde o péči o tělo a o vzhled, o fit-lifestyle a podobně, nikdy neprotestuju a to poslední slovo jim nechám. Je naprosto neoddiskutovatelné, že vědí lépe než já, zda pro odlíčení použít dvoufázový odličovač, nebo odličovací mléko. A konec konců, čerstvě odlíčené mi připadají atraktivnější, než v pozdním odpoledni "pod líčidly". Šlápnul vedle

A naše Wendy? Ta má pořád tak čerstvý vzhled a takovou "fit náladu"! Ani jsem se jí nikdy nezeptal, jak to vlastně dělá, že je pořád tak svěží.

Na druhou stranu vím, že (nejen) na sobě zkouší letost pěknou řádku procedur a postupů, aby mohla zodpovědně a s plnou vervou od příštího roku rozšířit náš současný Fit&Beauty projekt. Zatím umíme krášlit tělo vnitřně, řada kopřivových fitčajů je prima. I pro nás - ješitnější pohlaví. Taky to piju, ne pořád, ale po té fitčajové kúře jsem za 10 dní taky o něco víc "fresh". Líbající

Wendy to umí evidentně i z vnějšku. A nutno dodat, že jí to jde p-e-r-f-e-k-t-n-ě. Úžasný

Tak třeba vím, že naší "drahocennou" kopřivovou moukou plýtvá na nejrůznější peelingy. Ten poslední je, představte si, jen z naší kopřivové mouky, z pískového cukru, soli a olivového oleje. Pche! A nebo listy našich krásných aloí ořezává a matlá z nich s Alou v laboratoři strašidlácké pleťové masky a kdovíco ještě. Fakt ale je, že to těm holkám musí prospívat, je na nich ta svěžest a čerstvost opravdu vidět. Teda, pokud zrovna nejsme všichni upachtění, když honíme termíny. Smějící se

Ale, co je na tom všem vlastně úplně nejlepší? No přece, když se v diskusi na pondělní poradě střídají jen holky a šéf najednou řekne: "Tak, a teď má slovo Felix." A na Felixovi vždycky zůstane ty jednotlivé proudy zkrotit, usměrnit a nedopustit, aby opustily břehy tržní reality. Nevinný A holky se mnou potom až do konce šichty nemluví. Plačící

Bude to určitě tím, že jsem (o chlup) mladší a krásnější. S vyplazeným jazykem

Váš Felix




Z HVĚZDY VYROSTE RŮŽE?

4. dubna 2017 v 18:06 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Oči zavřít / otevřít, zavřít / otevřít?
Ještě dobře, že když "hvězdu" vidím padat, tak zpravidla mi v ten moment v pozici pozorovatele nic nehrozí. Neumím si představit, kdyby mi to padalo na hlavu. To by mi ale, konec konců, bylo asi lhostejno, mám-li oči otevřené, nebo zavřené. Smějící se

Kdybych si tak mohl nějak co nejrychleji přát, aby u nás bylo všechno už hotovo. Ikdyž...

Mě totiž konečně došlo, proč má šéf zimní zahradu celou prosklenou a kulatou a na vyvýšeném místě. To aby mohl po nocích lovit padající hvězdy. Určitě má u sebe diář a vždycky si odškrtne, co si právě přál, aby se nám podařilo vyřešit co nejrychleji a co nejlépe. Jinak si to vysvětlit neumím. Jakoby se nám v týmu prostě plnilo přání za přáním. Usmívající se

Ale abych to nezaplkal. Vy už víte, že máme u nás včelky bodalky, kopřivu žahalku, aloi píchalku. Ale to už není vše. Máme tu novinku.
Měl jsem za to, že nás nic dalšího dobrtodružného snad už ani nemůže čekat a ejhle, objevily se nám před tvářemi růže. Achich, nemohly to být třeba pivoňky? Plačící

A Felix, tedy moje maličkost, samozřejmě dostal pár úkolů k růžím se vztahujících. Ještěže nás čeká "růžová válka" až příští rok, letos jen lehká rozcvička. Teda, ehm, jestli my to vůbec u nás zlehka umíme. Úžasný

Dokonkce už vím, co má s těmi růžemi šéf v plánu, ale to Vám zatím nepovím, přišli byste o překvápko příští sezónu. Mrkající

Jinak, co se sezóny týká, Fred má už na polích, mezích a lukách skoro všechno připravené a chystá se strávit nějaký ten pátek v dílnách.
Sezóna se kvapem blíží, z jedné strany se těšíme, je vždycky prima frkot, z druhé strany chvílemi stresu-husto. Ale to patří k práci, že jo...

Takže já dnes půjdu lovit hvězdy, ať si můžu přát, ať je ta sezóna víc prima, než stresu-hustá. Nevinný Je na prachy


Váš Felix




...NEBO SPÍŠ NAPALMEM

27. března 2017 v 20:58 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Vztek v hlavě, šířený dál na osoby blízké. Nevinné? To zas asi ne. Každý nese svůj díl odpovědnosti za všechno co se mu děje. Ale i tak. Máte týden nabitý jen tak tak k expolozivnímu prasknutí. Čas doslova sbíráte po půlhodinách. V tomto ohledu se dá říct téměř dokonalý time-management. Teda, osmihodinový odpočinek/spánek si teda fakt odříkávat nebudu. :@

A pak BUM!

Přijde tříštivá, výbušná střela v podobě neefektivní, neproduktivní, racionálně neopodstatněné a nesmyslné, pro mě v tyto okamžiky MONSTRÓZNÍ ČTRNÁCTIHODINOVÉ RÝHY. Šéf nenadělá nic, stanovy společnosti jsou stanovy společnosti. Mlčící
Holt, svatý požadavek "investora s tzv. kontrolním balíkem akcií". Křičící

Šéf se mi snažil vysvětlit, že obchodní společnosti jsou na takových principech založené z prostého důvodu. Aby investor nepřicházel o prašule. A láskyplně dodal: "Za pár let to můžeš být i ty, Felixi." No, to je mi jasné, ale proč, k sakru, takový diktát?! (A už je to tady. Připadne mi, jako by můj Pondělník připomínal filmové: "Milý deníčku..." Usmívající se )

Fakt je ale ten, že po těch pár řádcích hladina vzteklosti u mě klesla. Ty stanovy, a mám za to, že jsou zpracovány pečlivě, mají zaručovat určité jistoty společníkům, kteří do společného podniku vstupovali. Ach, jo. Felixi, smiř se s tím.

OK. Fajn, beru. Ale stejně to je někdy k vzteku. Nechci asi ani umět pochopit, jak to šéf všecko snáší. Nerozhodný To má ještě ranec trampot se mnou, s Mattem, Fredem, Alou, Maiou a Vendy. A ještě mají na sezónu příbýt brigoši. Překvapený Hmmm, asi jsem rád, že dělám to, co dělám a že můj šéf je můj správňáckej šéf a zas na chvilku přestanu skuhrat a brblat a fňukat.

Konec konců, krom jiného, do našeho e-shopu díky tomu "nátlaku" přibylo pár hodně dobrých novinek - hned na titulni stranu. Mrkající

Ale byla to teda FAKT zkouška ohněm, spíš napalmem! Úžasný

Váš Felix



...TAK BYLO PO...

13. března 2017 v 20:57 | Felix |  QMED NEMO
A už ani kapkou medoviny nemohl oblažit jazyk, ani dětem lívanec nemohl pomazat sladkým zlatem... Přesně takové vyhlídky patří mezi ty nejprvnější, když vzpomenu na den, kdy zmizelo Slunce. Tedy, Slunce s velkým "S", tedy hvězda střední velikosti naší sluneční soustavy v naší galaxii Mléčné dráhy. (...já už teda pamatuju, jak tak koukám... :D )

Nemám ani páru, jestli na jiných podobných planetách taky poletují včely a nevědomky zprostředkovávají skupinový sex mezi přemnohými krytosemennými rostlinami. Co vím ale určitě, je to, že nebýt sluníčka, včel by nebylo, jelikož bez těch slunečních fotonů by nebylo fotosyntézy a bez ní ani rostlin, ani květů, ani pylu, ani nektaru a tudíž ani včel a medu.

Včely se mi teď honí hlavou, dělali jsme totiž se šéfem jarní prohlídku úlů. Viděl jsem ty "borky", jak využili jediného slunečného dne "v okolí" k tomu, aby naplnily plásty čerstvým pylem z okolních lísek a olší pro novou jarní generaci. Před tím dnem počasí nic-moc a potom už taky ne. Jakoby to ty potvory čuly. A v ten den Vám od raníčka, snad až do samého západu nosily a nosily a nosily chomáčky pylu. Dokonce jim musel šéf otevřít ten jejich "vjezd" do úlu na plno, jaká tam byla tlačenka. Tomu "vjezdu" se teda říká česno, jak jsem se dozvěděl. :/

Při čemž jedné z těch medožroutek se nějakým záhadným způsobem povedlo zalézt mi do nohvice. Do teď nevím, jak se jí to povedlo. A zároveň doteď vím, že si vysloužila trest smrti "uplácáním lidskou rukou v džínové nohavici". Když šéf viděl, jak vyvádím, tak jsem si málem vysloužil stejný trest smrti... :D

No, mám já tohle zapotřebí? Kolikrát už mi vrtalo hlavou, proč s sebou bere vždycky mě. Proč nevezme třeba Freda, nebo Matta, nebo některou z holek. :(

V každém případě jsem si jistý, že Slunce potřebujeme kvůli včelám, abychom od nich mohli dostávat hojně žihadel pod kalhoty a ze školy si pamatuju, že bez včel by hromada biosféry šla "do kytek". ;)

Váš Felix




INSOMNIA

27. února 2017 v 22:33 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ještě i dnes, a určitě ne naposled, se mi události od posledního vydání Pondělníku před každým usnutím promítají na oční sítnici, jak na filmovém plátně.

Co všechno musela moje maličkost od minulého vydání Pondělníku zpracovat ve své vlastní centrální nervové soustavě!?
Vlastně to začalo již minulé pondělí už v průběhu naší porady. Mimochodem, máme naše porady rádi, vždycky vedou k výborným výsledkům. Tedy, začalo to už v průběhu minulopondělní porady...

Po "slavnostním" představení výsledků naší vývojové laboratoře (s Alou si to ještě vyřídím), se začaly na flipch-art zapisovat úkoly pro marketing. Tedy pro mě, ehm, pro chudáčka Felixe, to aby nebylo ani nejmenších pochyb o koho jde... ;(

Někdo snad lehkovážně mávne rukou, pro jiného může být těžké si násedující představit.
Nicméně, hned po tom minulém Alině představení přistoupil ke zmíněnému stojanu s véééélikým papírem šéf a začal psát řka:

"Takže, Felixi! Poslouchal jsi Alu nastraženýma ušima?"
"Mmmmm.", odpověděl jsem a už mi bylo všechno jasné. ;(
"Neboj, chlape, jako marketolog se tím vyloženě nabažíš a bude tě to bavit", usmál se doširoka tím svým neuvěřitelným entuziastickým úsměvem a dodal, "takže si piš: ...ferti, čajová, takový extrakt, onaký extrakt, drcená, kyselá, sladká, hořká..." a co já vím jaká ještě (teda, kopřiva, samozřejmě). P.S. mám to napsané v sešitě, samozřejmě... ;)

A když dokončil seznam, tak tečka. Prostě tečka. Pokračoval potom, jakoby se nechumelilo, s Mattem a Fredem na téma surovin, obalů, orby, výsevů, sklizně a ještě ohledně hromady dalších věcí. A mně, představte si, ne a neříct ani slovo. :(

V podstatě té věci, ano, řekl mi de facto vše, co jsem potřeboval vědět, jako "osoba odborně způsobilá" k marketingové práci. Ale vždyť já tak horentně toužil ještě po nějkém ultrapozitivním povzbuzení k tomu gigaobjemu práce, který přede mě s tou nepochopitelnou lehkostí postavil. ;(

Nakonec se mu přecejen povedlo vykouzlit mi v mém mladickém srdci znovu radostný tlukot. :)
A víte jak? Potahal mě v násedujících 3 dnech snad po sedmadvaceti obchůdcích, obchodech, prodejnách, obchodních domech, obchoďácích, nákupních galeriích a centrech ve 13-ti českých krajích. Takže aspoň ten "úvod do problematiky" jsem měl superzáživný! Přesto jsem byl denně utahaný, jak to příslovečné kotě. :)

A před usnutím? To se snažím naladit myšlenky nejdřív na ten seznam hořkých pracovních povinností a postupně si spravuji předspací náladu tou sladkou poutí po krámcích a nákupních centrech. V té nákupní zálibě jsem snad horší, než holky. :D
Pche, stejně se šéf postará o to, aby má snění naplňovala za krátkou dobu jiná pracovní dobrodružství.

Váš Felix




TOUHA PO ČÍSLECH = MOC ČÍSEL?

20. února 2017 v 21:13 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Minulý článek mi šéf ohodnotil otázkou, zda ve mě nepřetrvávají ještě stále ty adolescentní tendence, o kterých jsem psal v prvním odstavci minulého vydání Nemo Pondělníku. :(
No, občas asi ano a přiznávám, že jsem určitě rád za stále přetrvávající adolescentní touhy, než za to, aby ve mě rostla touha po moci. Konec konců, touha po moci se obrátila jako bumerang v historii už tolikrát, že do tolika snad ani neumím napočítat.

Minulý týden jsme si všichni hráli s čísly. Rozpitvávali jsme u nás každičkou rozpočtovou položku do detailu, abychom byli připraveni na to, jak se s ní porvat ve všech předpokládatelných variantách dobrých i nedobrých. A - jak jinak, pitva proběhla úspěšně, dokonce i pitvaný nebožtík (tedy štos popsaných papírů) nám posléze na pitevním stole ožil. :D

Takže už víme, co nás čeká ve výrobě měsíc po měsíci, už víme kolik čeho budeme přibližně vyrábět a kolik čeho si od nás zákazníci přibližně koupí pro výrobu všelijakých dobrot - a že jich bude!!!

Taky víme, že musíme být připraveni na Alu z laboratoře, kdyby začala z celé té její práce bláznit, abychom byli schopni jí poskytnou první pomoc z oblasti psychiatrie.

A to nemluvím ani o Fredovi, který se tak děsně "těší na sezónu", že už teď ho mrzí, že se kdy pouštěl do agronomie. :D

Matt, co má na starosti minisupermarket NEMOSHOP.EU taky není v klidu, protože mu přibyly 2 další projekty do správy. A to regál "Rychlebské sirupy" a regál "Lékárna Dr. Pouskové". Obojí už frčí. Ale, samozřejmě za provozu, se ještě vychytávají mouchy. A bude se vám líbit i regálek s "Domácími obaly". Určitě zde v průběhu roku bude lze naleznouti kdovíco pro praktické užití v (nejen) moderní domácnosti. A nakonec v regále "Nemo dobroty" Mattovi přibylo dalších pár položek - kromě našeho specielního zelí, ještě pepř, chilli a sůl. A tím to, mám takového tucha, určitě nekončí. Známe přece našeho šéfa...

Maia, chudák, nedostala instrukci k vyřizování hovorů ze zahraničí. Šéf to bral tak nějak automaticky a byla z toho celá špatná, když jí šéf tlumočil pohoršení nad nevyřízeným zahraničním telefonátem, protože si obchodní partner stěžoval, že se nedovolal.

Pavel z obchodního oddělení, ten klasicky, jako to bývá na každém obchodním oddělení, permanentně neví, kde mu hlava stojí a papíry leží. Na stranu druhou, do té jeho mozkovny bych chtěl jet na návštěvu, to je procesor, jaksepatří, ikdyž se taky občas přehřívá. ;)

A Felix (tedy moje maličkost), ten by měl podle představ teorie marketingu v podstatě být ministrem bez portfeje a zvládat všechno, co ostatní "nedávají". :D To jen taková nekorektní poznámka, protože je to tak i ve skutečnosti. Ikdyž zní to jinak, než to ve skutečnosti je. :D

Jen Vendy, protože je služebně nejmladší, tak bude mít ještě asi 10 měsíců trochu volněji a pak jí to teda fakt závidět nebudu. Má totiž na starosti projekt FIT & BEAUTY a vsadím všechno co mám, že i na její krásné tváři se objeví za pár měsíců nějaká ta vráska. ;)

Tudíž nenudí se rozhodně nikdo a na touhu po moci nikdo nemá čas. Musím říct, že zatím a stále fungujeme jako dobře promazaný stroj.
A propos, obecně o stroje u nás nouzi nemáme. Letos určitě budeme potřebovat technickou posilu do týmu. Protože já neumím skoro zapnout ani mixér, šéf se u strojů pořád vzteká, Fred toho má už tak naloženo dostatečně, Ala si rozumí jen s laboratorním zařízením, Matt se spotřební elektronikou a Vendy s kulmou a fénem, ale opravdový dílenský mistr nám chybí a budeme ho určitě potřebovat.

A jak teď přemýšlím nad závěrečným odstavcem, ono každé to lidské činění jakoby k té moci snad směřovalo???
Věřím, že néééééé! :)

Váš Felix




MOJE (NE)OBLÍBENÉ ORGÁNY

13. února 2017 v 21:25 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ten první orgán píchá, ten druhý píchá taky a třetí zas píchá.
No a ten čtvrtý, když na to tak myslím, tak se s tím významem celého sousloví "nejdůležitější orgán" a "píchá" může stotožnit taky. Ikdyž ta čtvrtá záležitost se týká spíš slovních hrátek z období puberty a adolescence... :D

Takže zpět k těm prvním třem???

Zrovínka minulý týden jsme se šéfem nakukovali zespod do úlů na podložky, jestli se těm okřídleným "medohnětkám" daří dobře, jestli papají a jestli nekakají. Všechno v cajku. Ale povím vám, ani teď v zimě bych si netroufnul je šimrat na bříšku zespod toho jejich zimního chumáče. Furt by jenom píchaly - tím jejich píchacím orgánem. Na druhou stranu se nemůže šéf dočkat, až prý pokvetou olše, což má být prý za pár týdnů. A to že prý bude pro včelky první jarní hostina. A pro nás první jarní píchanda... ;)

A další píchací adept. Ty naše milé aloe. Pro rostlinu je list životně důležitým orgánem, na tom se shodnou i žáci 7. třídy základní školy, řekl bych. Aloe má tento orgán, inu, píchací. :)

Ta třetí potvora ta snad ani nic jiného, než píchat neumí. A kdybyste viděli ty její trichomy pod mikroskopem, tak byste se jí skoro lekli. Nechtěl bych se s takovým píchacím orgánem potkat "v mé životní velikosti". A ty materiálové vlastnosti nebudu ani rozebírat. Ještěže je kopřiva rostlina a ne zvířátko. Na takové planetě obydlené "zvířecími kopřivami" bych pak žít asi nechtěl. :D

Přesto, bez těchto orgánů by neměly tyhle organizmy při nejmenším to kouzlo a sílu, které našemu šéfovi učarovaly. Přesně pro tyhle nejdůležitější orgány s těmi píchacími individuy tak nějak vychází a spolupracuje a my všichni s nimi zažíváme bezpočet pracovních i osobních dobrodružství. :)

Váš Felix



KONČÍM! KONČÍM! KONČÍM!

6. února 2017 v 21:19 | Felix |  NEMO DOBROTY
Slýcháváme od šéfa v poněkud větším objemu decibelů, když se mu něco nepodaří na 100 a více %. V tomhle je fakt cvok (prosím za prominutí). Navíc k těm třem "končím" přibude ještě nějaký ten peprný výraz typu, že si na "TO" vyprázdní tu či onu část trávícího traktu (řečno opisem). A k tomu se sám otituluje šlechtickými tituly, za které by se nestyděli ani skřeti v Mordoru. :@

Jééénže my už za těch pár pátků víme, že to není tak žhavé. Šéfa prostě akorát vždycky z bůhvíjaké příčiny vytočí, když (zase) zjistí, že není dokonalý nebo že některému dílčímu "procesu" nevládne absolutní mocí. Obojí by asi ve skrytu duše moc chtěl. Jenže to by pak nebylo ono, že ne? Nebylo by co zlepšovat, nebylo by potřeba uvažovat nad dalším postupem, zastavila by se vnitropodniková "evoluce". On si to všecičko samozřejmě perfektně uvědomuje, ale tak nějak se s tím pořád nechce smířit.

No, a tak pozapomínává naopak cenit své úspěchy, které každý den má. No, ehm, pšššt - my všichni mu k tomu přispíváme každý svým dílem samozřejmě taky a i nás potom těší ty úspěchy. :D

Třeba zrovínka teď od letošních Hromnic do dneška. První číslo letošního ročníku NEMO Pondělníku jste už určitě četli, teď máte před očima to druhé. No a od toho prvního se už zase stala pěkná řádka věcí, přestože mezi 2. a 6. únorem 2017 byl jen jediný vklíněný pracovní den.

Tedy za největší události od předchozího čísla považuji toto:
1) schválení plánu oprav a údržby pro rok 2017,
2) schválení plánu investic pro rok 2017,
3) sestavení obchodního plánu pro rok 2017,
4) scvhálení finančního plánu pro rok 2017.

Tyto události jsem ve dnech pracovního klidu a volna, tj. o víkendu, řádně oslavil bublinkami. A když jsem se tím chlubil dědovi, tak se s potutelným úsměvem ptal, jestli máme plán na celou pětiletku.
"Cožééééé...?" :@

V čem tkví to kouzlo úspěchu v těch čtyřech výše uvedených hulvátských souslovích? Inu, jestli jste četli Hromnicové vydání Pondělníku Nemo, tak víte, že od 1. neděle adventní až do Hromnic NEMO Pondělník nevycházel (a ani (nikdy) vycházet nebude). A jádro pudla - to všechno, co předcházelo tomu výše uvedenému právě probíhalo v těch dvou "požehnaných" měsících (fuj). Ale máme to za sebou a je na čem stavět. Známe hospodářské výsledky i pozici a máme důvod k optimismu. :D

Takže ano, konec cesty. Začíná další. A propos, všimli jste si něčeho nového na NEMO Pondělníku? ;)

Váš Felix




ILUZE VÝPADKU

2. února 2017 v 20:37 | Felix |  NEMOSHOP.EU
Poslušně hlásím, že jsem opět zde! (To zní z toho klasického filmu o vojáčkovi císařsko-rakouské armády, když se na něj děda dívá.)

Poslední číslo mého Pondělníku vyšlo před několika týdny. Původně jsem se styděl za ten nezodpovědný přístup k názvu "Pondělník". Na stranu druhou, o "adventní době" jsem se do psaní pouštět ani nechtěl a po Novém Roce se to do Nové sezóny přehouplo jako pootočením kouzelného prstenu, takže určitě je právě dnes ta nejlepší příležitost nastartovat nový ročník Nemo Pondělníku.

Ano, Hromnice jsou totiž pro nás znamením začátku nové HNOJÍTKOVÉ SEZÓNY.
To jste nevěděli? :D
Já taky ne, dokud jsem to nepochopil v praxi. Den je o 2 hodiny delší, než o Vánocích, květinky a rostlinky na parapetech to "čujou" a vytahujou se a vytahujou se. Kápnul jsem jim už před asi 10 dny trochu té naší živinové "salakvardy" a ejhle, odměnily se mi ty kořenáče bujným zeleným pučením ze všech stran. Tak jsem pro jistotu rovnou vysil papriky, rajčata, lilky, okru, mochyni, no prostě (skoro)všechna lahůdková semínka. Vybrané specielní odrůdy z našeho "nemoshop.eu".

A propos, "nemoshop.eu" doznal dosti výrazné změny a ještě není všemu konec. Řek bych, že se máme letos na co těšit. Už ty šéfovy kulišárny známe - teda v tom nejlepším slova smyslu, samozřejmě... :D

Za ty úporné a úmorné 2 měsíce se staly stovky událostí, které samy o sobě by vydaly na román, nebo malou filmovou sérii. Až i naše Ala z laboratoře nám málem chtěla utéct, takový to byl "záhul".

Povedlo se pár husarských kousků, NEMO výroba jede, sice ne na maximální kapacitu, ale sériově jede. Čím dál tím víc lidí má u nás čím dál tím víc práce. Jasně nejsou to desetitisícové řady zaměstnanců ve stejnokroji, ale i tak týmová (spolu)práce nabírá na objemu. A nikdy bych nevěřil, co se pak může dít za zázraky.

Zázraky, konec konců, umí i náš dvorní pekař, který takřka před pár dny provedl super kouzlo, ale o tom Vám povím někdy jindy, až si budu jistý, že mě šéf "nepopraví za vlastizradu". ;)

V každém případě, máte se po céééééééličkou sezónu na co těšit. Nebudete mít ani hlad, ani žízeň, to vám můžu už teď garantovat. Určitě sledujte každý měsíc naše novinky. Prostě není možné, abyste si neoblíbili alespoň jeden z našich produktů, které vám do konce letošní sezóny představíme. A samozřejmě - každý námět na zlepšení od vás je vítán.

Při čemž pro nás sezóna 2017 znamená období od 2.2. (Hromnice) do 3.12. (První Neděle Adventní). Tak.

Budeme Vás provázet předjarní přípravou parapetových rostlinek na sezónu, dále vás budeme provázet jarní únavou, předprázdninovými dny, lenivým létem, sladkým podletím, mírným babím létem i usínacím podzimem. Vašimi průvodci budou naše výrobky, které postupně uvidíte, o nichž budete číst, a jež budete moct ochutnat.

Nuže, nebyla to žádná iluze výpadku, ale absolutně reálný výpadek vydávání Nemo Pondělníku. Ode dneška celou sezónu budeme pokračovat standardně (až na výjimky) - tj. každé pondělí... :)

Všeho dobréno do Nové Sezóny 2017 Vám všem, z celého srdce přeje

Váš Felix


PO NÁS? POTOPA?

28. listopadu 2016 v 21:38 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Inu, těžko se odhaduje, co bude nebo nebude "after all this time". Před dvaceti tisíci lety by na stejnou otázku uměl Homo Sapiens Sapiens odpovědět asi velmi podobně. Navíc si troufám říct, že průměrná výkonnost mozku stejně ani neumí takovou otázku adekvátně zprocesovat. ;)

A jestli to všechno za minutu skončí, nebo budeme fungovat dalších sto tisíc let je mi fuk. Protože to už pak nebudou (možná) ani kopřivy a já (zřejmě) ztratím inspiraci ke psaní.
V každém případě první výroba nových sérií nových výrobků, která proběhla v minulém týdnu byla pečlivě připravena a proto dopadla tak, jak dopadla. Tedy, pro upřesnění, dopadla tak, že zítra proběhne výroba druhá. Dokonce ani šéf nenervničil. :D

Lidičky si jednotlivé pracovní úkony rychle "ochytali" a plán výroby byl z velké části splněn. Já vím, já vím. Zní to děsně normativně, ale čísla jsou čísla, jak v produkci, tak v obchodě i na výplatní pásce. No, ne??? :)

Některé mašinky nejdřív trochu trucovaly, ale pak se rozjely a vydržely. Některé mašinky budou potřebovat pár technických úprav, ale nejsou to žádné neodstranitelné nedostatky. Takže to vidím před Vánocemi na lahvinku sektu...
Horší bylo spíš to, co následovalo po té první výrobě. Všechno spočítat, a to do koruny a do gramu, aby se vědělo, kolik čeho už pro zákazníky máme, kolik čeho zbývá do další výroby a co naopak schází a je potřeba nakoupit, zajistit.
Zatím to klape a věřím, že i druhá výroba se kolegům vydaří! Navíc jim to všem v těch bílých potravinářských mundůrech s netex čapkami na hlavách móóóc sekne! :P

Ta už se obejde beze mě, my s Maiou totiž musíme začít chystat "Vánoční zásilky" pro obchodní partnery, pro skalní fanoušky a podporovatele našeho projektu. Sice balíčky budou odcházet až za 14 dní a některé až v předvánočním týdnu, ale když do toho započítám ještě několik hromádek dalších povinností, které souvisí s dalšími novými výrobky plánovanými na leden, tak mi z toho jde až hlava kolem. :)

Takže přemýšlím, jestli by fakt nebyla lepší ta potopa, ať je po nás a věčný klid after all this time. :D

Váš Felix




JEN SRDCE? ASI I DUŠE.

21. listopadu 2016 v 21:36 | Felix |  NEMOFIT.CZ
Ehm. Kdysi, za krále Klacíka (jak říkával náš matikář) jsem neměl ani potuchy, jak může profese člověka přetvořit k obrazu a ku prospěchu svému.
Našeho šéfa znám už pár let, ještě jsem byl ucho, když jsem ho poznal. Pár let jsme se taky neviděli. Srdce mu určitě pod jeho žebry bušívalo měkce, to jak pumpovalo do celého těla lásku a krev.

A pak, světe div se, jednoho dne přikvačil zpátky. Srdce mu určitě buší pod těmi jeho žebry stále ve stejném rytmu, zdravě a bodře. Jen ten zvuk je nějaký jiný. Možná se mi to zdá, ale po těch letech v průmyslovém provozu při práci s technologiemi a stroji získalo to jeho srdíčko jinou barvu buchotu. Řekl bych, že buší, jako by skutečně bylo z kovu, nebo aspoň jako by do celého toho těla pumpovalo tu lásku, ale s ní ne krev, nýbrž kousky všech těch strojů, co mu už prošly pod rukama. Takže bych tam určitě naposlouchal kousky závitových tyčí, části ventilů, zlomy uzavíracích pantů autoklávů, štěpy hřídelí míchadel a kdoví co ještě. :)))

A potvrzení tvrzení? Chmmm, zítranás čeká ten dlouho očekávaný a připravovaný start nové výroby. Běhá mi z toho mráz po chlupech stojících na husí kůži. Se šéfem bude totiž k nevydržení, bude protiva, bez kompromisu, přestávky stopované na minuty, dozor jakosti výroby se mi ani nechce komentovat. Nesnáším spouštění provozu. Vždycky se musejí vychytat ty první, no, mouchy. A to je stresu plný kufr. :/

Chtěl jsem se z toho vykecat, že jsem svůj úkol s designem a s etiketami splnil. To mi bylo rázně zamítnuto se slovy, že teď si mám pohlídat, jestli je budou holky na lince správně lepit. Etiketovačku nám totiž ještě šéf nesplašil, takže první adjustace etiket bude "r.u.". Jistěže, Felix se přidá taky! :@

Váš Felix

P.S. A tohle všechno se zítra musíme naučit správně ovládat:



ORBIS PICTUS

14. listopadu 2016 v 20:49 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ještě před několika týdny byla u nás debata o tak dynamickém zrychlení růstu takřka tabu. Pak se začaly objevovat dokončené nové výtvory od všech kolegů z našich projektových týmů, ať už umělecké, nebo praktické a každičký pracovní úkon se nám plnil s lehkostí poletujícího prachového peříčka a původní tabu se změnilo v úplně jiné.

Dnes by nikomu ani na mysl nepřišlo, že by "náš vlak" mohl vykolejit. Inu, zdá se, že co může být tabu den první, tak dnem druhým už být nemusí a naopak. Ať už je tím tabu cokoliv!

A tak jen doplňuji orbis pictus...

Váš Felix


...JO, VÍM KDO (CO)

8. listopadu 2016 v 2:00 | Felix |  AGRONEMO.CZ
Ještě jsem v podniku nezažil takovou nervozitu a takový zvláštní druh napětí. A dokonce vím, kdo a co za to může!

Máme novou členku týmu, Vendy. Vendy začala pracovat jako projektový operátor pro FIT & BEAUTY program. Zajímavé stvoření, ta Vendy. Samozřejmě, jak to bývá, první dojem, v mysli se tvoří nálepky a předsudky. Nicméně přestože s námi je teprve od 1.listopadu, při čemž na ostro až od 2., tak za ty 3 dny nezačala "smrdět jako ryba" (nová kolegyňka prosím, promine ;)))). Naopak, je to malý živlík (zdrobnělina od živlu). Je sice svérázná, ty její ohrnuté manžety na nohavicích a vysoké šněrovací boty někomu k chuti nemusí přijít, ale má příjemný hlas, je neskutečně zvídavá, neurotransmitery jí v mozkových synapsích jen kypí a zmákne i našeho lamače dívčích srdcí Matta! :D
Za chvíli se určitě "oťuká" a pojede jak lokomotiva. Bezesporu je pro nás vítanou pomocí...

Já s Fredem a s Alou jsme vyrazili z laboratoře s prvními prototypy k novému projektu NEMO DOBROTY, který jsem Vám minule zmínil. A je to hned čtyřlístek! Ovšem, hned všichni začali naše dítka okoukávat, očuchávat, olizovat a ocucávat. Bylo pár připomínek a bez toho to nejde, protože nikdo nemá patent na mozek, že ne?! Nové produktíky se hned zkoušely i o přestávce v praxi v naší minikuchyňce. Vařilo se, smažilo se, sladilo se, solilo se, kyselilo se :D
A hlavně to nebylo vůbec špatné, tudíž mě zase čekají galeje s etiketami, fotkami a tak dál, bla bla bla... :@

A to nejlepší na konec. Ještě teď mám tik v oku. Teď nevím... V pravém? V levém? Počkat. Hmmm, tiká to v obou. :( Prováděli jsme tak zvané I-N-V-E-N-T-U-R-Y. Inventura. Zní to jako nějaký chirurgický zákrok, při kterém vám pán v bílém plášti odněkud z vašeho milovaného tělíčka ostrým nástrojem chce odstranit něco, o co nechcete přijít. Před pár lety, když jsem dělal brigádně ve skladu jako manipulant, tak vedoucí skladu vždycky při inventurách strašně řval na všechny kolem a že si to prý nikdo neumí představit a kdesi a cosi a my se ho v těch okamžicích báli, ale jinak byl vpoho. Nuže v minulém týdnu jsem poprvé zažil masakrální inventury u nás. Sice obaly, polotovary, výrobky a suroviny počítají kolegové na svých odděleních pravidelně, ale v minulém týdnu byla úplně jiná situace.

Sjednocovala se skladová oddělení, (skoro) všechno se stěhovalo, některá skladová oddělení se rušila, dělal se zgruntu pořádek ve skladních kartách a Maia účetně všechno oceňovala nebo přeceňovala, nebo odepisovala, nebo převáděla mezi skladová oddělení. Jí samotné pak ještě zbývalo provést inventury závazků a pohledávek a pod. Bez toho by to konec konců nešlo. Navíc teď, když se šéf připravuje na založení nové obchodní společnosti.

Váš Felix





HISTORIA MAGISTRA VITAE

31. října 2016 v 20:36 | Felix |  AGRONEMO.CZ
To slůvko dějiny ve mě evokuje krátkou historii událostí posledních dní a hodin. Říkám si, jestli se to děje jen u nás, nebo se vám to stává taky?! Užuž jsme si začali říkat, že konečně máme skoro všechno sklizeno a zpracováno. Zákazníky a dodavatele jsme navštívili s našimi novinkami. Dostali jsme info k prodejům a kvalitě výrobků, které od nás odebírají, nebo k surovinám a materiálům, které naopak používáme v naší výrobě a opouštěli jsme je (zákazníky i dodavatle) velmi pozitivně naladěni.

A co byste řekli?! Všech nás 5 (kromě šéfa teda) se těšilo, že nám až do jara nastane trochu flákárna. No, ehm. Tuto naši krásnou a magneticky přitažlivou představu poněkud "odkorekturovala" pondělní porada... :@

Zatímco my všichni jsme si užívali tři krásné, volné dny, šéf na nás doslova kul pikle. Je to až k nevíře, že nás stále dokáže něčím překvapit. :D

Tak se podržte...!
Jasně, už víte, že máme v produkci cílenou řadu výrobků pro parapetové a balkónové rostlinky - HNOJÍTKO NEMO.
Taky víte, že vyrábíme specializované FITČAJE NEMO.
Že v rámci projektu AGRONEMO připravujeme výběrovou plodinu pro zpracovatelský průmysl.
A že máme ještě malé podpůrné prográmky s chovem včel a s pěstování aloí.
Super, to už máme zmáknuté, projekty jsou životaschopné a každý z nich už jede po "své vlastní linii".
Fajn. Hotovo, dokonáno. Teda, to jsme si právě mysleli. Hmm, ikdyž ono se vlastně říká, že myslet znamená prd vědět. Ale kdo to mohl tušit?!

Náš šéf nám s jeho nekonečným entuziasmem nadšeně oznámil, že startuje poslední (tomu tak věřím...) "malinkatý projektíček". Ponese název NEMO DOBROTY.

Nejdřív nám po tom oznámení spadl kámen ze srdce a v myslích pokračoval onen sen o celozimním flákání, protože jsme čekali větší "hrůzu". Nějakých pár sirupů a ochucených čajů, říkali jsme si. Ale bylo to samozřejmě všechno úplně jinak.
Několik sekund na to nám láskyplně vysvětlil, že ten "poslední malinkatý projektíček" bude zahrnovat 30 (podotýkám naprosto různých) výrobků, že to bude private label, že půjde o základní potraviny, lahůdky, nápoje, mléčné výrobky a suplementy diety, a že budeme zařizovat prostory a technologie pro celou tuto potravinářskou výrobu a že začínáme 1.prosince 2016. :D Ano, čtete správně, 1. prosince letošního roku! :D

Všichni jsme vyprskli spontánně smíchy a šéf se smál taky. Ala, ta má na starosti řízení jakosti, ta brečela a doteď nevím, jestli smíchy, nebo žalem. Smáli jsme se snad celou minutu, než nám došlo, že to fakt šéf myslí úplně vážně. A tak jsme se rozesmáli znova. :D

A protože bylo nad slunce jasné, že víc bychom toho ten den na poradě už nevyřešili, tak šéf poradu rozpustil se slovy, ať o tom přemýšlíme. Jak nejlíp to uchopit a na kterém konci začít. Ikdyž, teda, všechna čest, spoustu věcí nám potom k tomu za celý den ještě pověděl, dal nám data, webové linky, propagační a obalovou inspiraci, nasázel nám na stoly spoustu typových vzorků a sám se pustil do poptávek po strojích a technologických celcích.

Abych to uvedl na pravou míru, tak samozřejmě stovky tun chrlit určitě zpočátku nebudeme, takže hledá stroje a technologie kapacitně odpovídající. Ono totiž, jak říkala želva Kasiopeja v příběhu Momo a ztracený čas od Michaela Endeho: "Pomaleji je rychleji." Tu knížku jsem četl kdysi a šéf ji taky zná, takže přirovnání naprosto příhodné. :D

Už jsem se vypovídal a je mi líp. Mám tady takovou vrbu z toho blogu. :D

Jdu si číst komix "Kill Me, Kiss Me" a mentálně se připravit na zítřejší smršť. A protože dnešek téměř uplynul a patří tak dějinám, tak se mi ani nechce přemýšlet nad tím, co by bylo, kdyby se dějiny odehrály jinak. S téměř 100%-ní jistotou ale tvrdím, že bych patrně neměl vědomí, které mám. A protože mi to takto vyhovuje, tak po jiném chodu dějin ani netoužím. ;)

Váš Felix




Kam dál